Muzeum hlavního města Prahy - Zámecký areál Ctěnice

Bohdanečská, 190 17, Praha 9, Tel.: +420 286 001 366, ctenice@muzeumprahy.cz
Praha 9/Muzea / Galerie - Praha 9




Muzeum hlavního města Prahy sídlí a vystavuje v několika dalších objektech.
Jsou jimi: Hlavní budova, Podskalská celnice na Výtoni, Müllerova vila, Pražské věže (Petřínská rozhledna, Zrcadlové bludiště na Petříně, Prašná brána, Staroměstská mostecká věž, Malostranská mostecká věž, Svatomikulášská městská zvonice, Novomlýnská vodárenská věž) a Rothmayerova vila.

Zámek Ctěnice je jedinečný zámecký a hospodářský areál středověkého původu. Jeho jádro bylo postupně podle požadavků doby upravováno do renesanční a později i do barokní podoby. Původní tvrz byla založena na výběžku ostrohu, okolo ní obíhal hradební vodní příkop, tvrz chránila mohutná hranolová vstupní věž. Základní dispozice objektu pochází z pozdně gotické přestavby. Zámecká křídla se rozkládají na nepravidelném půdorysu kolem centrálního dvora, přičemž nejstarší jádro je lokalizováno do dnešního severního křídla.

Park má výměru 2,33 ha a navazuje na zámek ze severní a východní strany. Parkem protéká potok, který ho podélně dělí téměř na polovinu. Osnova parku byla barokní, z druhé poloviny 18. století. Současně se zámkem byla založena zahrada na pětiúhelníkovém půdorysu, tato osnova vydržela i v 19. století, kdy však byla pozměněna vnitřní náplň a park získal krajinářský charakter.

Park je nyní komponován na podélnou osu s ovocnou alejí. V kompozici je využit protékající potůček s drobnými stavbami mostků a lávek. V severovýchodní části je novostavba altánu, za ním zahradnictví. Jihovýchodně od zámku je ve skalním masivu fortifikačního příkopu vytesaná místnost, uvnitř s křížovými klenbami a s hřebínky sklenutými do středního pilíře. Fortifikační příkop je částečně zděný, částečně kamenný, s pilířovým zábradlím a s mostem jsou cenné pozůstatky středověké tvrze.

Při vstupu do parku z nádvoří areálu je vybudováno dětské hřiště.

Park i ostatní objekty jsou památkově chráněny.

Osada Ctěnice spadá od r. 1950 do katastru obce Vinoř. V literatuře se uvádí nejstarší zmínka o vsi k r. 1235, kdy se připomíná Sulislav ze Ctimic (Zulizlaus de Cztimich), jde však o s největší pravděpodobností o nepravou listinu (podle mínění Augusta Sedláčka by mohlo jít také o Čimice).

V privilegiu Řehoře X. z r. 1273 jsou Ctěnice uváděny jako zboží Strahovského kláštera. První zmínka o zdejší tvrzi pochází z r. 1372, kdy ji od Gery, vdovy po Volflinu Galmovi, koupil pražský měšťan Jan Zeiselmeister. Gotická tvrz založená snad krátce předtím, měla pětiúhelníkový areál opevněný jednoduchou hradbou a příkopem a tvořil ji palác a hranolová věž s bránou.

Ve 14. století se Ctěnce dostávají do okruhu zemědělského podnikání pražských měšťanů. V této době se ves nazývá nejčastěji jako Stěnice (ještě v berní rule r. 1654), r. 1396 i Scinice, od 16. století v dnešním znění Ctěnice (i když ještě na Müllerově mapě z r. 1720 Stienetitz a v 19. století také jako Čtěnice).

R. 1421 zabrala tvrz pražská obec a dala ji Martinu Zumbergerovi. Z r. 1435 pochází svědectví o Barboře ze Ctěnic a jejím někdejším manželu Jakubovi.

Od r. 1502 patřily Ctěnice Václavu Hrzánovi z Harasova, v držení tohoto rodu pak byly až do r. 1572. Nejdříve statek r. 1520 zdědil jeho syn Adam a v roce 1544 pak Adamův syn Mikuláš – druhý syn Václav obdržel blízký Jenštejn. Mikuláš dal zřejmě kolem r. 1550 přestavět starou tvrz na renesanční zámek zřízením dalších traktů při hradební zdi s arkádami do nádvoří, a úpravou vstupní věže. Když pak před rokem 1565 zemřel, stal se poručníkem jeho nezletilých sirotků již zmíněný bratr Václav, ale sirotčí majetek spravoval zřejmě velmi nedbale. Proto musel po dosažení zletilosti Adamův syn Adam ves se zámkem nabídnout k prodeji.

Před r. 1572 pak koupil Ctěnice Petr Myška ze Žlunic, který je r. 1578 prodal Oldřichovi Hostakovskému z Arklebic, ten zemřel r. 1585 a zboží zdědil syn Trystram. Protože neměl potomky, rozpoutal se po jeho smrti spor mezi jeho starším bratrancem (rovněž Trystramem) a strýcem Jaroslavem Kaplířem ze Sulevic (matčiným bratrem). Spor nakonec v r. 1600 vyhrál Trystram a obratem ruky majetek prodal r. 1601 Kateřině Smiřická z Házmburka. Ta zemřela již r. 1604 a Ctěnice její dědic Jan Zbyněk Zajíc z Házmburka prodal Václavu Boryňovi ze Lhoty, v jehož rodě zůstaly do r. 1626, kdy jeho syn Jan vyměnil svůj dědický díl, do něhož Ctěnice připadly, s Adamem z Valdštejna za Budeničky. Valdštejnův syn Maxmilián je r. 1652 prodal Janovi Antonínovi Losy z Losintálu, který k nim navíc r. 1656 přikoupil i nedaleké Sluhy. V majetku rodu pak Ctěnice zůstaly až do r. 1781.

Do r. 1803 patřily potom Ctěnice Windischgrätzům, za nichž byl v 18. století renesanční zámek upraven ve stylu klasicizujícího baroka do dnešní podoby. Vstupní věž byla snížena o oktogonální část a zakončena tříbokým štítem s cibulovou střechou a lucernou. Zámecká budova je do nevelkého pětibokého nádvoří patrová, k okolnímu terénu dvoupatrová, krytá valbovou střechou. Vnější fasáda je členěna lizénami, do nádvoří jsou v přízemí slepé pilířové arkády. K vjezdu ve věži vede klenutý most přes příkop, který je dosud částečně zachován.

Od r. 1803 se majitelé Ctěnic často měnili. Od manželů Donátových je koupil Antonín z Hochbergu, který r. 1804 zvětšil statek o Goldberg, někdejší majetek kostela sv. Vojtěcha v Praze. Potom následoval r. 1808 Jan Antonín Hartman z Klarštejna, r. 1820 František Antonín Desfours, jehož dcera odkázala Ctěnice r. 1831 Josefíně ze Schwarzenberka a Gabriele z Ditrichštejna.

R. 1849 získaly Ctěnice nového majitele – velkopodnikatele a velkoobchodníka Alexandra Schöllera, který koupil celý majetek jako pozůstalost po hraběnce Aloisii Desfoursové. Rod Schöllerů znamenal v Rakousko-Uhersku významný ekonomický subjekt. Baron Alexander Schöller zakoupil v polovině 19. století nedaleký čakovický velkostatek a záhy vystavěl na místě statku cukrovar, který byl spojen s tratí České severní dráhy od roku 1872 soustavou vleček. Roku 1889 cukrovar vyhořel a následně při rekonstrukci byl přestavěn do dnešní podoby. V provozu byl do roku 1990, nyní zde sídlí různé firmy. Firma Alexandera Schöllera se po roce 1918, tedy v prvních letech pro vzniku Československé republiky rozdělila na vídeňskou a pražskou akciovou společnost.

Po 2. světové válce patřil zámecký areál Ctěnice Státnímu statku hl. m. Prahy.

Dnešním majitelem je Hlavní město Praha, která celý objekt nechala zrekonstruovat. Náročná rekonstrukce všech objektů v areálu, včetně parku, byla dokončena v roce 2008. Celý areál je památkově chráněn.

Řemesla v pořádku / Historie profesního sdružování řemeslníků od středověku po současnost

Expozice představuje společenský fenomén profesního sdružování řemeslníků do skupin tzv. pořádků až po příklady současných asociací. U nás je možné ho vysledovat do 13. století. Mezi exponáty jsou unikátní předměty. Například torzo slavnostní korouhve pražského cechu řezníků vysoká téměř tři a široká dva metry. Samotná korouhev měla nejméně 5 x 3 metry. Na dochované části je portrét císaře Karla VI. malovaný jeho dvorním malířem Johannem Gottfriedem Auerbachem, na opačné straně je figura lva s datací 1730. Představeny jsou také unikátní mistrovské práce vytvářené tovaryši, když se chtěli stát mistry. Řada ze 200 předmětů ještě nikdy nebyla vystavovaná. V depozitáři jich je ještě 400.

Dějiny obce Vinoře / Od pravěku do 20. století

Expozice vznikla za spolupráce s Městskou částí Praha – Vinoř. Seznamuje návštěvníky s historií Vinoře. Zachycuje proměny obce v čase, uvádí dějinné události a důležité vinořské občany. Je rozdělena do tematických bloků,  například školství, vinořský zámek nebo starostové obce. Z exponátů 19. století stojí za pozornost originál vycházkového obleku požárníka nebo liturgický plášť pluviál zapůjčený z Farního úřadu Vinoř.

Zámek Ctěnice / Dějiny, stavební vývoj a obnova

Expozice seznamuje s dlouhou a složitou historií ctěnického panství od nejstarších dob po dnešek. Prezentuje obnovu areálu z let 1997 až 2004. K vidění je například unikátní expozice dobových trámů, letecké snímky Ctěnic, otisky map z 19. století a řada zajímavých nálezů ze zámeckého areálu.

Možnost průvodce: ne
Nutné výklad objednat: ne
Výklad v jiném jazyce: ne
Popisky v jiném jazyce: ne
Suvenýry: ne
Občerstvení: ano
Bezbariérový přístup: ne
Šatna: ne
WC: ano

Zámecký areál

Celoročně             
Út - Ne 10 - 18

Výstavy

Duben - říjen
Út - Ne 10 - 18
Listopad - březen

Út - Pá

So - Ne

10 - 16

10 - 18

Zámecký park

Duben - říjen
denně 8:00 - 22:00
Listopad - březen denně 8:00 - 18:00
  Cena
Expozice 1 90 - 150 Kč
Expozice 2 50 - 100 Kč



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz