Struny podzimu: Maya Beiser

Sólový debut postminimalistické violoncellistky kombinující to nejlepší ze dvou světů – z tradičního světa skvělé klasické průpravy a ze světa nejnovějších technických možností. Díky smělé virtuozitě, rockové dravosti a použití smyček a videoprojekcí dokáže Maya Beiser stvořit v podstatě jakýkoliv druh hudby, hudbu sui generis. Maya Beiser, po matce Francouzka, po otci Argentinka, vyrostla v kibucu v Galileji na severu Izraele obklopená zvyky a hudbou židů, muslimů i křesťanů. Toto specifické prostředí ji utvrdilo v tom, že právě hudba dokáže nejlépe překonávat zvyklostní a národnostní bariéry a může se stát jednotícím jazykem. Díky perfektní herní technice, šíři repertoáru a pověsti inovátorky se jí daří vizi hluboké a silné hudby jdoucí napříč uměleckými žánry a kulturami uskutečnit a přivést ji do nejlepších koncertních síní světa. Její multimediální koncerty využívající nejnovější technické vymoženosti (pro svůj hudební koncept vyvinula dokonce vlastní software) objevují ve světě klasické hudby netušená hudební území a nabízejí publiku zažít hudbu nově a jinak. Maya Beiser absolvovala Yale University, mezi její učitele patřili Alexander Schneider či Isaac Stern. Premiéruje řadu soudobých skladeb, spolupracuje např. s Philipem Glassem, Osvaldem Golijovem či Stevem Reichem. V její diskografii figuruje i řada filmových soundtracků, naposledy pro film Po zániku Země (After Earth). Patří k zakládajícím členům souboru Bang on a Can, její poslední projekt Elsewhere: a CelloOpera (režisér Robert Woodruff), uvedený na BAM Next Wave festivalu, zaznamenal skvělé ohlasy.