Česká baletní symfonie II.

Večer bude otvírat Polní mše Bohuslava Martinů v legendární choreografii Jiřího Kyliána. Strhující dynamická choreografie je silnou výpovědí dvanácti mužů – vojáků. Nese v sobě hlasitý protest proti válce a zároveň tichý intimní strach, zoufalství i naději. Dílo samo i jeho poselství ani po mnoha letech nemohou ztratit svou autenticitu. Nejmladšímu z trojice choreografů, Viktoru Konvalinkovi, bude patřit prostřední část večera. V současnosti je Viktor jedním z nejvýraznějších sólistů souboru a zároveň již etablovaná tvůrčí osobnost. V přímé úměře s jeho mládím jde i hudební podklad, zkomponovaný vynikajícím současným skladatelem Janem Jiráskem.

V tomto případě půjde o něco zcela nového a ryze autorského. Pokud Polní mši můžeme vnímat jako záležitost ryze mužskou, bude závěrečná část večera výhradně ženská. Místo dvanácti tanečníků zde naopak bude dvanáct tanečnic interpretujících v nové choreografii Petra Zusky první větu Stabat Mater Antonína Dvořáka. Lamento Panny Marie nad ukřižovaným Ježíšem, tedy nevýslovná bolest matky při ztrátě dítěte, je něčím pro muže nepoznatelným. Je to ta nejtemnější a nejcitlivější struna hluboko v duši každé ženy.