Datum a čas konání Místo konání Vstupenka
18.10.2014 19:00 Národní divadlo
6.9.2014 19:00 Národní divadlo

Uvedení slavné Popelky – tentokrát v šarmantní verzi J.-Ch. Maillota – dokazuje, jak pestrý je choreografický plán v ambicích baletu Národního divadla. Maillot je výraznou vůdčí choreografickou osobností neméně slavného baletního souboru v Monte Carlu, odkud tato inscenace pochází. Kouzelný pohádkový příběh o půvabné a laskavé dívce Popelce z pera francouzského spisovatele Charlese Perraulta inspiroval hudebního skladatele Sergeje Prokofjeva ke vzniku zvukově bohatého díla, plného něhy, melancholie, ale také velkolepých tanečních scén.


Ze šesti baletů Sergeje Prokofjeva se dva staly opravdu hvězdnými: Romeo a Julie podle Shakespearovy tragédie a Popelka, jejíž libreto vychází z pohádky Charlese Perraulta. Partitury obou děl, z nichž první vzniklo v předválečných letech stalinských represí v sovětském Rusku a druhé v letech druhé světové války, patří k významným dílům hudby 20. století a pro choreografy znamenají velkou příležitost pro stavbu sólových partů i sborových scén. Zatímco hudba Romea a Julie nese tíhu tragédie, Popelka je zcela v duchu pohádkového snu o dívce, která nalezne svého prince. Taneční interpretace příběhu je náročná rejstříkem výrazových poloh. Pohádka o Popelce jistě zaujme dětské diváky a dospělým navíc nabídne i chvíli romantického zasnění.

1. dějství

V domě Popelčina otce si dívčiny nevlastní sestry vyšívají šál na dvorní ples. Hádají se a nepomáhá zákrok macechy ani otce. Na pokyn macechy všichni odcházejí, v koutě u krbu zůstává chudě oblečená Popelka sama a smutně vzpomíná na šťastné dny svého dětství, kdy žila její vlastní maminka. Těší se s jejím obrázkem, svým jediným majetkem. Vchází nesměle otec a Popelku utěšuje. Macecha se vrací a vztekle se osopí na provinilého muže.
Macešiny dcery tuto scénu s potěšením pozorují. V tom se objeví tajemná stařenka - žebračka a prosí o almužnu. Macecha ji vyhání, jen Popelka je k ní vlídná a dává jí svůj kousek chleba. Stařenka Popelce žehná a mizí stejně tak záhadně, jako se objevila.
Do pokoje vstupuje pestrý zástup dodavatelů - ševci, kadeřníci, klenotníci, krejčí a švadleny a přinášejí objednané šaty, paruky a šperky na ples.
Sestry a macecha se oblékají. Pod vedením učitele zkoušejí a opakují dvorní tance. Z koutku se smutně dívá Popelka. I ona by ráda jela na ples. Konečně macecha a sestry odjíždějí do paláce. Osamělá Popelka sní o plese. Představuje si, že se obyčejné koště proměnilo v prince a ona s ním tančí na plese.
Opět se objevuje tajemná stařenka - dobrá víla a daruje Popelce krásné střevíčky. Přivolává víly čtvera ročních dob: jara. Léta, podzimu a zimy, aby oblékly Popelku na ples. Popelka kouzlem proměněná v princeznu se ani sama nepoznává. Dobrá víla jí však upozorňuje, že z plesu musí odejít dřív, než odbije půlnoc, protože pak kouzlo zmizí a z princezny se stane zase ušmudlaná Popelka. Přijíždí kočár a Popelka se vydává na ples.

2. dějství

V princově paláci se pořádá velkolepý ples. Dvořané a hosté se scházejí k tanci. Přichází i rodina Popelčina otce, macecha a sestry koketují s kavalíry.
Začíná mazurka. Jako vítr vbíhá do sálu princ se svým přítelem šaškem a usedá na trůn. Šašek se ve svém tanci vysmívá nafintěné společnosti, princ jej s potěšením sleduje. Princ s nechutí tančí se sestrami. Náhle se ozve tajemná hudba a vchází Popelka. Všichni jsou okouzleni její krásou, ani macecha, ani sestry jí nepoznávají. Kavalíři se sklánějí před jejím půvabem. Popelka se setkává s princem a rázem v sobě oba neleznou zalíbení. Princ nabízí Popelce nejvzácnější dar své země - tři pomeranče. Popelka však skromně odmítá tak vzácný dar. Zato sestry s macechou se pomerančů hned zmocní, což společnost pobouří a všichni se rozcházejí po paláci.
Ve vyprázdněném sále se princ a Popelka vyznávají lásku. Opět začíná valčík a v jeho víru Popelka zapomíná na varování víly. Hodiny začínají odbíjet půlnoc. Popelka chvatně prchá z paláce a přitom na schodišti ztrácí střevíček. Zoufalý princ jej zvedne s pevným odhodláním milovanou dívku najít.

3. dějství

Před rozladěným princem stojí všichni obuvníci města, nikdo z nich však nedokázal zhotovit tak krásný střevíček, jaký neznámá princezna na plese ztratila. Zklamaný princ bere střevíček a je rozhodnut hledat Popelku po celém světě. Přítel šašek ho následuje. Na své cestě se princ ocitá v Andalusii či v Arábii, ale nikde nenalézá dívku svého srdce. Žádné nepadnul na nohu ztracený střevíček. Zklamaně se vrací do svého města.
Po návratu z plesu se Popelka probouzí doma u krbu. Není si jista, jestli se jí to vše náhodou jen nezdálo - nalézá však druhý střevíček, byla tedy skutečně v paláci a tančila s princem. Přibíhají sestry a vyprávějí Popelce o svých úspěších na plese, ukazují jí pomeranče a pak se opět pohádají.
Za oknem na ulici je hluk a vzrušení. Princ hledá po celém městě dívku, která ztratila maličký střevíček. Do Popelčina domu vstupuje sám princ a začíná zkoušení střevíčku. Sestry i macecha by jej rády obuly, ale snaží se marně. Je pro ně příliš malý. Popelka, která u nich klečí a s obouváním jim pomáhá, náhle vypadne ze zástěry druhá střevíček. A princ ve skromné Popelce poznává pohádkovou princeznu z plesu.
Naposledy se objevuje víla-žebračka, aby šťastné milence odvedla do světa radosti a spravedlnosti.

Choreografie: Jean-Christophe Maillot
Dirigent: David Švec
Scéna: Ernest Pignon-Ernest
Kostýmy: Jérôme Kaplan
Světla: Dominique Drillot
Nastudování: Bernice Coppieters, Giovanna Lorenzoni

Popelka


  • Zuzana Šimáková

  • Magdaléna Matějková

Princ


  • Alexander Katsapov

  • Viktor Konvalinka

Matka / Víla


  • Nikola Márová

  • Zuzana Šimáková

  • Aya Watanabe

Macecha


  • Nikola Márová

  • Tereza Podařilová

  • Michaela Wenzelová

Sestra


  • Sophie Benoit

  • Ivanna Illyenko

  • Alina Nanu

  • Kristýna Němečková

Otec


  • Michal Štípa

  • Jiří Kodym

  • Filip Veverka

Organizátoři


  • Karel Audy

  • Mathias Deneux

  • Jonáš Dolník

  • Oleksandr Kysil

Přátelé Prince


  • Mário Bakuš

  • Mathias Deneux

  • Jonáš Dolník

  • Ondřej Novotný

  • Petr Strnad

  • Matěj Šust

  • Ondřej Vinklát

  • Jiří Waňka


Národní divadlo

Narodni-divadlo-12.jpg
Novorenesanční budova Národního divadla je jednou z dominant Prahy a symbolem české národní identity. Zlatá kaplička, jak se divadlu také říká, byla poprvé otevřena díky celostátní sbírce v roce 1881, po požáru poté roku 1883. Od té doby zde mělo premiéru nespočet slavných inscenací. S divadlem je spjata celá řada významných osobností ze všech možných uměleckých oblastí – ať už se jedná o architekta Josefa Zítka, autora opony Vojtěcha Hynaise, malíře Mikoláše Aleše či dramatiky J. K. Tyla a Karla Čapka nebo herce Hugo Haase, Danu Medřickou či Rudolfa Hrušínského.
Mapa - Národní divadlo

Národní, 110 00, Praha 1

Telefon: +420 731 188 259
E-mail: Podpora@kultura.cz
Web: http://www.narodni-divadlo.cz

Více o místě konání


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz