Zdravý nemocný

V této komedii, přímo v jejím centru je hypochondr, který netouží po ničem jiném, než být „nečistý, protivný, hloupý, nudný a mrzutý“. Kolem své postele se kumuluje řada pokryteckých figurek, vždy připravených potvrdit vážnost jeho nemoci a dobře na ní vydělat. Může mít v takovém prostředí čistá láska se svými přívrženci vůbec nějakou šanci? Ani zde nám věčně ironický autor neposkytne jednoznačné vysvětlení. A proč tak neuvěřitelně odmítá život? Základní otázka zůstává nezodpovězena. Pokud nelze jít životem pouze od slasti k slasti, tvařme se navenek, že to jde. Ale ve skutečnosti se bojme žít, bojme se o slast, kterou nemáme. Svárem mezi skutečným prožitkem a iluzivním štěstím, v jehož jménu život odmítáme je více než 300 let po autorově smrti stále přitažlivá a s jejím ústředním typem bohatého chudáka vstupujeme do 21. století.