Stálou expozici tvoří oddělení - národopis, perlorodky, mineralogie, židovská komunita, ukázka zámeckého pokoje, zbraně - nabízí muzeum také sezóní výstavy.
Krom toho můžete také v muzeu navštívit interaktivní dílnu „Návrat k tradicím“. Návštěvníkům umožní vyzkoušet si na vlastní kůži některé z běžných součástí života na vsi z doby před sto i více lety.
Přijďte se seznámit s dovednostmi našich předků a v dílně Návrat k tradicím vyzkoušet vlastní šikovnost, protože zde platí: Prosíme, sahat! Jednotlivé části muzea jsou realizovány se záměrem umožnit návštěvníkům bezprostřední kontakt s vystavenými předměty. Setkání s historií řemesel a jednotlivých rukodělných technik se tak pro vás stane osobním zážitkem. Zároveň nebudete s nástroji zápolit; vše vám zde ochotně vysvětlí a názorně ukáží. Dílna má jednotlivé části, které se dělí podle starých řemesel na část o tkaní, výrobě ze dřeva, předení a paličkování.
Co všechno si můžete vyzkoušet?
- Navrhnout vlastní vzor a utkat kousek látky na autentickém tkalcovském stavu
- Vyčesat kousek ostříhané ovčí vlny a upříst nit na kolovrátku
- Vyřezat lžičku z polotovaru z lipového dřeva
- Paličkovat krajky podle různě složitých vzorů
- Poslechnout si odborný výklad a zhlédnout filmy se záznamy práce lidových mistrů
K velkému rozmachu zakládání muzeí přispěla v 90. letech 19. století velká výstava v Praze. Jednalo se o Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Této výstavě předcházel rozsáhlý sběr materiálů, které se nejdříve vystavovaly v místech sběrů na Krajinských hospodářsko – průmyslových a národopisných výstavách. V Horažďovicích byla otevřena 8. září 1894 a konala se na panském ostrově a v městských budovách. Byl na ní vystaven obsáhlý materiál z celého Horažďovicka, který dokládal velké bohatství lidové kultury a připomínal minulost města, které leželo ve středu bývalého Prácheňského kraje.
Ke sbírání materiálů dal popud okresní národopisný odbor ustavený v roce 1893 výzvou k občanům aby pomohli při sběru národopisného materiálu. Většinu tvořily součásti krojů, nábytek, nářadí a nástroje, ale i staré tisky, mapy, fotografie a také doklady lidové slovesnosti, např. písně, pořekadla, zvyky a pověsti. V čele dobrovolníků, kteří materiál sbírali byl učitel Štěpán Karel Vydra, pozdější první správce a zakladatel muzea. Po skončení Krajinské výstavy bylo 275 předmětů zapůjčeno do Prahy a po vrácení se spolu s ostatními sběry staly základem muzejních sbírek. Rozhodnutí o zřízení muzea padlo na schůzi městského zastupitelstva 20.prosince 1895. Muzeu byly věnovány dvě místnosti v nově postavené měšťanské škole.
Byla také ustavena Muzejní společnost jejímž účelem bylo podle stanov: „mravně i hmotně podporovati městské muzeum.“ Jejím předsedou se podle stanov stal starosta města a jednatelem správce muzea. Před prvním správcem muzea stála nelehká práce se zapsáním, utříděním a uložením veškerého sebraného materiálu. Š.K. Vydra byl člověk velice obětavý a pilný a pro muzeum a kulturní život v Horažďovicích vykonal nepřehlédnutelný kus práce. Vlastní činnost muzea pro veřejnost byla zahájena 8. 9. 1898, otevřeno bylo v neděli dopoledne. Muzeum prospívalo a také přibývalo sbírkových předmětů, např. byla vytvořena celá sbírka cechovních památek.
V roce 1911 Š. K. Vydra náhle umírá a dalším správcem muzea se stává ředitel měšťanské školy Hynek Brejcha. Ten v roce 1919 odešel do důchodu a novým správcem muzea se stal Karel Němec, který svoji funkci vykonával až do roku 1972. Nové prostory pro stále se rozšiřující sbírky získává muzeum v zámku a stěhování probíhá v roce 1920. Tyto místnosti zdarma poskytl hrabě Kinský, vlastník panství. Karel Němec udržoval muzeum ve vzorném pořádku, svědčí o tom i revizní zpráva dr. Fridolína Macháčka z roku 1935, ve které je Horažďovické muzeum zařazeno mezi dobře vedená česká muzea. V době druhé světové války byla činnost muzea omezena, povinně se vyřazovaly závadné předměty ze sbírek (např. seznamy legionářů, čsl. mince a další). Z obavy před leteckými útoky byla většina sbírek z muzea odnesena a ukryta.
Po válce, ještě před otevřením, se muzeum stěhovalo znovu. Byly mu poskytnuty prostory bývalého bytu hraběte Kinského, který po válce musel zámek opustit. K výstavním prostorám přibyl i velký sál a zámecká kaple. Po přemístění sbírek, a přípravě na otevření přišlo najednou rozhodnutí, aby byly sbírky opět vystěhovány a muzeum uvolnilo prostory pro ubytování vojska. Jenom díky úsilí Karla Němce a jeho výborné pověsti v muzejních kruzích bylo toto nebezpečí odvráceno. Muzeum bylo otevřeno v roce 1946 a ve stejných prostorách je dodnes.
Otevřeno: | sezónně, interaktivní dílna celoročně |
Zavřeno: |
Měsíce | Dny | Hodiny |
---|---|---|
I.–IV., X.–XII. | Po–Pá | 9–15 interaktivní dílna |
VI.–IX. | Út–Ne | 9–16 muzeum |
VI.–IX. | Út–Ne | 9–15.30 interaktivní dílna |
-
Mariánské Lázně, 353 01, Mariánské Lázně
-
Karmelitská, 118 00, Praha 1
-
Nad hradním vodojemem, 162 00, Praha 6
-
Velké náměstí, 383 01, Prachatice