Městské muzeum Česká Třebová

Městské muzeum bylo v České Třebové založeno z iniciativy zdejšího učitele Jana Tykače (*1842 Čelákovice +1921 Česká Třebová) roku 1888. Jeho zřizovatelem se stal Musejní spolek v České Třebové, úkolem vzniklé instituce bylo dokumentovat historii města a jeho obyvatel.

Prvním správcem muzea se stal právě Jan Tykač, který v této funkci setrval až do své smrti. Jako červená nit se prvními roky existence táhl problém s umístěním sbírek. Muzeum totiž sídlilo na náměstí v budově obecné školy a prostoru nemělo dost. Přesto vyvíjelo činnost, a to jak sbírkotvornou, tak prezentační. V roce 1891 se některé předměty z jeho sbírek vystavovaly na reprezentativní Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze, o čtyři léta později pak na neméně prestižní pražské Národopisné výstavě. Potíž s nedostatkem místa se částečně vyřešila roku 1916, kdy muzeum přestěhovalo část svých sbírek z budovy obecné školy do nově postavené reálky, kde byla o rok později představena veřejnosti nová stálá expozice.

Když roku 1921 zakladatel muzea a jeho dlouholetý správce zemřel, ujal se vedení učitel František Michalec. Za jeho působení roku 1935 bylo muzeum přemístěno do tří místností v budově nové radnice na náměstí. O rok později byl F. Michalec ve funkci vystřídán profesorem zdejšího gymnázia Karlem Ransdorfem. Ten byl pak v roce 1937 nahrazen strojvedoucím Bohumilem Blechou. Na jaře 1938 bylo muzeu, které slavilo 50. výročí svého založení, přiděleno celé druhé poschodí nové radnice na Starém náměstí. Slibný vývoj však zmařila politická situace. Po okupaci zbytku Čech a Moravy byly nedávno nabyté prostory muzeu opět odebrány a sbírky se znovu stěhovaly, tentokrát do budovy staré radnice.

DO ČESKÉ TŘEBOVÉ VLAKEM

Jevem pro Českou Třebovou z nejtypičtějších je bezesporu železnice. Expozice muzea věnovaná právě tomuto typu dopravy chce návštěvníkovi představit fenomén cestování železnicí od poloviny devatenáctého století s důrazem na období první československé republiky. Návštěvník zde může poznat železniční historii habsburského soustátí vůbec, seznámit se s proměnami českotřebovského nádraží, ale také nahlédnout železnici dvacátých let minulého století z pozice jejího uživatele, tedy běžného cestujícího. K nejpřitažlivějším exponátům náleží detailní model českotřebovského nádraží i s pohyblivými vlakovými soupravami, zařízená výdejna lístků a zejména část vagónu pro osobní dopravu ze 40. let 20. století, do které lze vejít, posedět a dokonce přímo v kupé shlédnout několik dokumentárních filmů s železniční tematikou.

DO ČESKÉ TŘEBOVÉ VELOREXEM

Expozice popisuje zrod a vývoj populárního vozítka OS-KAR (později Velorex). Sleduje též životní osudy obou konstruktérů - Františka, který ve svém vozítku v roce 1954 těžce havaroval a následkům zranění podlehl, a Mojmíra, který byl v roce 1955 z výrobního družstva vyloučen, výrobu vozítka opustil a věnoval se další konstruktérské činnosti. V expozici najde návštěvník téměř celou vývojovou řadu vozítek, od prototypu, přes Velorex 16/250, 16/175, 16/350 až po Velorex 435-O. Mimo tuto řadu stojí vozítko Super-laminát, konstrukční počin Mojmíra Stránského a jeho kolektivu. Jedná se o prototyp čtyřkolového vozidla s laminátovou karoserií.

Na své si přijdou i děti, právě jim je určený model Velorexu v reálném měřítku, do kterého mohou usednout a zakusit tak jeho přednosti i nedostatky na vlastní kůži. V infokiosku najdou zájemci další doprovodné fotografie a texty. Shlédnout zde mohou i amatérské filmové záběry z pohřbu Františka Stránského roku 1954.

DO ČESKÉ TŘEBOVÉ LETADLEM

Expozice představuje akademického sochaře Františka Formánka (1888-1964) především jako vynálezce létacích strojů. K vidění je zde přibližná rekonstrukce Formánkova pražského ateliéru, ve kterém pobýval po studiích UMPRUMu již jako samostatný živnostník a začínal se zabývat problematikou bezmotorového létání. Tento českotřebovský rodák se věnoval hlavně konstruování letadla s kolmým vzletem a následným vodorovným letem, které nazýval aerohelikoptérou. Expozice je doplněna i několika modely ze sbírek Národního technického muzea. Návštěvníky může mimo jiné zaujmout Formánkova činnost v oboru sochařství, štukatérství či léčitelství. 

DO ČESKÉ TŘEBOVÉ LODÍ

Souvislost mezi lodní dopravou a městem Česká Třebová je málo známá. Tato vazba by se stala realitou za podmínky, že by došlo k uskutečnění projektu Dunaj - Odra - Labe, tedy ke vzniku vodních děl propojujících tyto tři velké evropské řeky.

Expozice, která je věnovaná této problematice, předkládá myšlenku na vytvoření vodního kanálu v jejím historickém vývoji. Ukazuje rovněž trasy, kterými měla být voda vedena, a to včetně té, která by zasáhla také Českou Třebovou. Návštěvník má rovněž možnost fiktivním oknem zahlédnout, jak by jedna z trasových variant změnila bezprostřední okolí města.