V rámci kulturně-edukační práce muzeum pořádá nebo spolupořádá přednášky, besedy, workshopy a další kulturní programy pro veřejnost. Podle možností zajišťuje individuální služby pro badatele.
Muzeum momentálně nemá stálou expozici, ale spolupodílí se na výstavních projektech Městského kulturního střediska. Vybrané sbírkové předměty muzea také najdete ve dvou holešovských památkách.
První návrh na zřízení samostatného muzea schválilo obecní zastupitelstvo 28. října 1907. Dlouhé roky se však shromažďovaly pouze sbírkové předměty, pro které byly na tehdejší radnici vyčleněny dvě místnosti. Pro jejich prezentaci však chyběly prostory i finance. V roce 1910 podali iniciátoři myšlenky muzea návrh na ustanovení komise, která by muzeum řídila. I tento návrh byl přijat a v komisi zasedlo devět významných osobností města, jako například prof. Ladislav Jaroš, P. Pavel Kvasnička, Rudolf Janovský a další, ale veškeré další snahy zastavily události I. světové války, poválečná nestabilita a následná světová hospodářské krize. Stálá snaha Rudolfa Janovského o ustavení muzea nebyla až do jeho smrti v roce 1935 úspěšná. Oživení je spojeno s rokem 1937, kdy se ustavil Muzejní klub, jehož předsedou byl holešovský rodák, profesor Masarykovy univerzity v Brně Dr. Vladimír Groh. Nové muzeum pod názvem Krajinské hanácko-valašské museum v Holešově se otevřelo veřejnosti 1. ledna 1941, a to v zadním traktu městské radnice (dnes bývalá, tzv. stará radnice na náměstí Dr. E. Beneše, č. p. 24). Expozici tvořily sbírky zejména z bohatých národopisných a přírodovědných fondů. Z důvodu pokračující perzekuce českého národa bylo muzeum 1. září 1944 uzavřeno.
Obnovení muzejní činnosti nastalo po skončení II. světové války. Tehdejším správcem byl jmenován Bohumil Struhala. Muzeum sice těžilo i z poválečných konfiskací, ale jinak je poválečná etapa muzea charakteristická neutěšenými materiálními a prostorovými podmínkami muzea. Za působení druhého ředitele Dr. Františka Domanského se situace stabilizovala a sbírky byly v letech 1954-1955 přestěhovány do druhého poschodí holešovského zámku. Převzetím do správy Okresního národního výboru se název muzea změnil na Okresní muzeum (od 1. ledna 1955 do roku 1960). Muzeum tehdy převzalo nakrátko do své správy i Krajinské muzeum v Bystřici pod Hostýnem a dvě pamětní síně v Podhradní Lhotě a na Rusavě. V roce 1958 vzniká expozice Pravěk Holešovska a Příroda světa ve svých zajímavostech a krásách.
Snímek z expozice Pravěk Holešovska
Zásadní změnou v činnosti muzea, vedle jeho přeměny na městské muzeum, bylo nastoupení PhDr. Josefa Svátka (na fotografii) do funkce ředitele muzea. Stalo se tak v roce 1961 a Dr. Svátek stál v čele této instituce celých 18 let. Za tuto dobu se mu povedlo práci v muzeu výrazně zprofesionalizovat. V roce 1962 uvolněním celého druhého patra zámku pro účely muzea se mohla začít s realizací stálých expozic. Slavnostní otevření tří nových expozic (Pravěk Holešovska, Holešov za feudalismu a Revoluční dělnické hnutí za feudalismu, přírodovědná expozice již nebyla obnovena) se odehrálo 1. května 1965. Unikátní se stala zejména expozice Vývoj ohýbaného nábytku z podnikové sbírky firmy TON (nástupce firmy THONET). Podařilo se opravit, rekonstruovat a otevřít Šachovu synagogu. V květnu 1968 byl zpřístupněn Památník univerzitního profesora Mirko Očadlíka (1904-1964), v němž byla umístěna jeho obsáhlá knihovna a sbírka hudebnin, kterou tento přední český hudební historik věnoval rodnému městu. To je jenom zlomek úspěchů během 60. let.
PhDr. Josef Svátek
Možnost průvodce: | ano |
Nutné výklad objednat: | ne |
Výklad v jiném jazyce: | Aj |
Popisky v jiném jazyce: | ne |
Poslední návštěva: | 15:00 hod. |
Doba prohlídky: | 45 min. |
Suvenýry: | ano |
Občerstvení: | ano |
Bezbariérový přístup: | ano |
Šatna: | ne |
WC: | ano |
|
Otvírací dny | Čas |
duben-říjen | Út-Ne | 10:00-15:00 |
Sbírky | 40 - 70 Kč |
-
Mariánské Lázně, 353 01, Mariánské Lázně
-
Karmelitská, 118 00, Praha 1
-
Nad hradním vodojemem, 162 00, Praha 6
-
Velké náměstí, 383 01, Prachatice