Letohrádek Mitrovských

V průběhu 80. a 90. let 18. století si příslušník starobylého šlechtického rodu Mitrovských – svobodný pán Antonín Arnošt z uherské linie tohoto rodu - nechal v blízkosti augustiniánského kláštera na Starém Brně postavit elegantní stavbu pozdně barokního (klasicizujícího) letohrádku, v tehdy módním dekorativním stylu Ludvíka XVI., který se „nápadně odlišuje od ostatní pozdně barokní architektonické produkce města Brna i celého regionu“ a zároveň je jedinečný na celé Moravě. Letohrádek, jehož autorství není prozatím jednoznačně určeno, plnil funkci tzv. zahradního kasina a krášlil kdysi rozlehlou zahradu hrabat Mitrovských, jejíž součástí byla rovněž oranžérie nebo skleník na ananasy. Letohrádek je stavbou, jejíž ojedinělý stylový charakter bezprostředně souvisí s její funkcí. Je to stavba umělecky velmi kvalitní a vizuálně zajímavá.

Citace z lit.: Jeřábek T., Kroupa J.: Brněnské paláce, Brno 2007

Architektura

Drobná, nepříliš náročná architektura je osově komponovaná. „Půdorysně má podobu obdélníku. Z něj hmotově uprostřed vystupuje oválný ústřední sál a k němu se na kratších stranách připínají jednoosá boční křídla. Střední část půdorysu je zvýrazněna i v siluetě stavby mírným převýšením ústředního sálu nad bočními křídly. Fasáda rovněž podtrhuje půdorysné řešení: zatímco oválný sál je navenek členěn pilastry, nesoucími architráv s klasicistními girlandami, boční křídla jsou zdobena podloženými lizénami se štukovou girlandovou výzdobou nahrazující hlavice vertikálních článků. Obdobné girlandy nalezneme i v jiných částech stavby. Tato dekorativní výzdoba má původ v módní klasicizující produkci, která se objevuje na vídeňském dvoře po r. 1760 zejména v činnosti architekta francouzského původu I. A. Canevala – nejprve v interiérech salónů, později také v částech paláců odvrácených směrem k zahradám nebo v samotných zahradních pavilonech. Půdorysná a hmotová dispozice opakuje tradiční podobu zahradního kasina, jak byla taková architektonická úloha řešena od počátku 18. století.“ Průčelí otevírají jemně profilované dvoukřídlé dveře rámované výrazným pletencem, protáhlá dvojitá okna klasicistního tvaru s mříží, otevíraná dovnitř i ven jsou doplněná římsami. Mělké meziokenní lisény křídel a pilastry tamburu s kompositními hlavicemi podpírají korunní římsu budovy. Uměřené a klidné architektonické členění je doplněno festony a růžicemi. Konvexně tvarovaná střední část budovy je zdůrazněna bohatší plastickou výzdobou portálu s rohem hojnosti a květinovou dekorací, nad okny se uplatňují festony, zalamované stuhy, motivy akantu a lastury. Tvary dekoru zajímavě kontrastují s čistými střízlivými liniemi bělostné fasády, mansardovou střechu korunují štíhlé vázy. „Autorství stavby zatím není možné jednoznačně připsat – rozpětí jmen je poměrně široké: F. A. Hillebrandt, I. Canavele, G. Nigelli, J. Henrizzi, O. Schweigl, K. Rudczinský.“

Citace z lit.: Jeřábek T., Kroupa J.: Brněnské paláce, Brno 2007 

Interiéry

Svěží odpočinkový dojem letohrádku /zahradního kasina/ umocňuje iluzivní fresková výzdoba hlavního sálu, která vytváří dojem otevřeného přírodního prostoru s průhledy do klidné krajiny s různorodými architekturami, vodními plochami a okolní bujnou vegetací - cizokrajnými stromy a rostlinami, ale i zvířaty. Pouze supraporty nad dveřmi do bočních křídel mají částečně figurální výzdobu (freska byla restaurována v 90. letech 20. století). Stěny bočních prostor byly původně vymalovány chiaroscurovou technikou pravděpodobně v zelené a bílé barvě obdobně jako na zámku v Dukovanech (fresky v bočních křídlech letohrádku se však nedochovaly). Autorem výmalby mohli být Josef Winterhalder ml. nebo Václav a Josef Waitzmannovi nebo Jan Václav Bergl.

Vybavení objektu sestávalo /na základě písemné pozůstalosti/ z „velkého stolu a 24 židlí, hracího stolu, pohovky, menšího stolu, psacího stolu a soupravy zahradních židlí. Veškerý nábytek byl – v souladu s jeho funkcí – lakován v kombinaci bílé a zelené barvy. Celý interiér můžeme rekonstruovat asi následovně: ústřední sál otevřený do zahrady byl přístupný hostům majitele jako společenský zahradní sál, v menších křídlech byl jednak soukromý salonek majitele, jednak společenský salonek s hracím stolem. Na stěnách bočních salonků se zřejmě nacházel také soubor grafických listů zachycující vzhled zahrady maršála Lacyho v dolnorakouském Neuwaldeggu. Není vyloučeno, že Mitrovský chtěl vytvořit na Starém Brně jakousi alluzi na tuto nejstarší rakouskou zahradu anglo-chinnoise“

Původní vybavení, pokud se vůbec do dnešní doby dochovalo, není v prostorách letohrádku umístěno. Dnešní vybavení bylo zapůjčeno z hradu Pernštejn (NPÚ ú.o.p. Brno) a z Moravské galerie, dále byly pořízeny repliky mobiliáře.

Citace z lit.: Jeřábek T., Kroupa J.: Brněnské paláce, Brno 2007
Citace z lit.: Kroupa J.: Alchymie štěstí, Brno 2006

Rod Mitrovských

Antonín Arnošt Mitrovský pocházel z uherské linie rodu. Narodil se v r. 1735 v Banské Štiavnici, později působil v armádě jako Oberstleutnant, Second-obrist, polní zbrojmistr, generálmajor a byl rovněž držitelem řádu sv. Alžběty. V r. 1766 se stal c.k. skutečným komořím. Po svém zranění za vojenské kampaně v r. 1778 byl předčasně penzionován a usadil se natrvalo v Brně, kde se aktivně zapojil do zdejšího společenského života. Hned v následujícím roce koupil stavovskou usedlost se zahradou na Starém Brně a k tomu ještě dva soukromé pozemky, na kterých v dalších letech vyrostla budova letohrádku. Za ní vznikla menší francouzská zahrada o třech parterech a větší přirozená anglická zahrada /ohraničená vodním tokem Svrateckého náhonu/ s oranžérií. Na vybudování zahrad i oranžérie – „přírodní oázy mimo hradby hlavního města na Moravě“ – měl podíl liechtensteinský inženýr Karl Rudczinský, který se podílel především na realizaci lednicko-valtického parku a dále sochař Johann Martin Fischer, taktéž činný u Liechtensteinů.

Na Moravě se Mitrovský podílel na tvorbě kulturního a uměleckého obrazu pozdního umírněného osvícenství, dále na reformě studia na šlechtické akademii, stal se také jedním z mecenášů univerzity /resp. vysokého učení/ za jejího krátkého /čtyřletého/ brněnského působení, sbíral umělecká díla a v neposlední řadě byl činný také v Salmově lóži svobodných zednářů „U vycházejícího slunce v Orientu“ a dále v lóži "U sjednocených přátel". Zemřel v r. 1813.

Citace z lit.: Jeřábek T., Kroupa J.: Brněnské paláce, Brno 2007
Citace z lit.: Kroupa J.: Alchymie štěstí, Brno 2006

Významné návštěvy v Letohrádku Mitrovských

Slavný vojevůdce a francouzský císař Napoleon I. Bonaparte s doprovodem a Rakouský císař František I. s doprovodem.