.V expozici jsou bohaté pramenné i hmotné doklady Priessnitzova života i díla, osobní předměty patřící jemu a jeho rodině a také dokumenty, které zájemcům přibližují vývoj lázní po zakladatelově smrti až do současnosti.
K nejcennějším exponátům bezesporu patří originály i věrohodné kopie vzácných archiválií (zápis v matrice o narození a křtu Vincenze Priessnitze, jeho cestovní pas, část rukopisu V.P.), rodinné šperky, obrazy z muzejní sbírky nebo ojedinělá vodoléčebná literatura.
Mezi zajímavosti expozice patří maketa lázeňské scény z 19. století nebo figurína samotného Priessnitze v životní velikosti.
Volně stojící jednopatrový objekt vyzděný na obdélném půdorysu, s polovalbovou střechou, krytou břidlicovými taškami. Střecha je členěna na východě a západě po jednom vikýři. Kordonová i korunní římsa jsou bohatě profilované a probíhají po celém obvodu stavby. Fasády jsou prolomeny obdélnými, v jednoduchých špaletách umístěnými okny, uspořádanými do pěti okenních os a vnitřně členěnými do šesti okenních tabulek. Masivnější přízemní pilíře situovány na jižní a západní straně stavby. Na východní straně pravoúhlý vstup, nad nímž je ve výklenku umístěna busta zakladatele lázní. Na západě přístavba verandy, která je vyzděna z kvádrových bloků žuly.
Stavební dějiny:
Dům Vincence Priessnitze se stal prvním vodoléčebným ústavem. Původní prostá chalupa, která byla přízemním dřevěným domem rodičů (Františka a Terezie Priessnitzových) nestačila přílivu pacientů a proto ji Vincenc Priessnitz v roce 1822 se souhlasem svého otce zboural a za pomoci svých pacientů na místě vystavěl přízemní zděný dům s podsklepením, který sloužil jednak k ubytování pacientů, jednak jako vodoléčebný ústav. K léčbě sloužili prostory sklepa, kde byla umístěna velká dřevěná vana, kam přitékala pramenitá voda. Vzhledem k nedostatečné ubytovací kapacitě požádal Priessnitz v roce 1837 o povolení přístavby patra.
K provedení stavby došlo patrně v roce 1838. Přestavba vzcházela částečně z mladší formy jesenického lidového domu a zachoval původní dispozici usedlosti. Kdy začal dům sloužit jako obytný nevíme, podle nedatovaného sčítání duší (patrně z roku 1890) jsou zde již uváděny dva byty. V letech 1969 – 1970 proběhla generální oprava domu.
K druhé rekonstrukci došlo v návaznosti na oslavy 200. výročí narození Vincence Priessnitze se záměrem zřídit stálou expozici „Vincek Priessnitz a lázně Jeseník“. Vnější objem objektu zůstal zachován. Bylo respektováno umístění oken a zachována jejich velikost, okna jsou nová, dřevěná. Vstupní dveře byly nahrazeny novými, zachovávajícími původní vzhled. Střecha z plechu a eternitu byla nahrazena krytinou ze štípané černé břidlice, která odpovídá původnímu krytí. V suterénu v části 1. NP jsou dochovány valené a křížové cihelné klenby, v ostatních prostorách jsou stropy trámové, rovněž původní. Původní jsou i schodiště z kamene. Krov byl zrekonstruován, narušené části vyměněny.
Prameny: Seznam nemovitých kulturních památek okresu Jeseník, Olomouc 2001
„Vincek Priessnitz a lázně Jeseník“
Pouze s průvodcem: | ne |
Nutné výklad objednat: | ne |
Výklad v jiném jazyce: | Aj, Nj, Polština |
Popisky v jiném jazyce: | Ano |
Poslední návštěva: | 16:30 hod. |
Doba prohlídky: | 30 min. |
Suvenýry: | ano |
Občerstvení: | ne |
Bezbariérový přístup: | ne |
Šatna: | ano |
WC: | ano |
Červen | Út - So | 14:00 - 17:00 |
Červenec - Srpen | Út - Ne | 12:00 - 17:00 |
Září - Květen | Út - So | 14:00 - 17:00 |
Dospělí | 40 Kč |
Děti, důchodci, studenti, ZTP | 20 Kč |
-
Mariánské Lázně, 353 01, Mariánské Lázně
-
Karmelitská, 118 00, Praha 1
-
Nad hradním vodojemem, 162 00, Praha 6
-
Velké náměstí, 383 01, Prachatice