Farní sál sloužil především k reprezentativním účelům farnosti, jako byly slavnostní shromáždění, pořádání hostin a příjímání významných návštěv, například více či méně pravidelných biskupských vizitací. S tímto účelem souviselo i vybavení náročnějším nábytkem, velkým jídelním stolem, příborníkem, skleníkem apod.
V jižná části kondracké fary se nachází dvojice menších místností, z nichž jihovýchodní sloužila od začátku 19. století jako kuchyně. Původně byla asi o třetinu menší a byla nejspíše využívána jako pokoj kaplana. Avšak původní umístění kuchyně se nacházeno v dnešní místnosti dílny. Tento klenutý prostor tzv. černé kuchyně z druhé poloviny 17. století prostupoval celou šíří budovy. U jeho jižní stěny se v intaktní podobě zachovalo těleso chlebové pece. Černá kuchyně dostala svůj název pro způsob vaření na otevřeném ohni, kdy dým odcházel volně tzv. dýmníkem a zanechával na povrchu stěn vrstvu sazí.
Druhá místnost v jihozápadním nároží sloužila nepochybně jako soukromý pokoj faráře. Současně plnil funkci ložnice a koupelny. V současné době jsou stěny pokryty tapetami a pokoj je vybaven nábytkem z přelomu 19. a 20.století.
Muzeum bylo vytvořeno v budově bývalé fary, která nebyla léta využívána. A k čemu vlastně tento objekt a jeho jednotlivé místnosti sloužily? Objekt fary sloužil k výkonu církevní správy a zároveň byl i obydlím správce farnosti a jeho služebného personálu. Fara s kostelem tradičně patřily ve vesnickém prostředí k výstavnějším stavbám a plnily funkci duchovního a zpravidla i společensko-kulturního centra celé vesnice.
Vzhledem k tomu, že každá fara fungovala jako samostatná a ekonomicky soběstačná jednotka, byl součástí farního areálu i hospodářský dvůr, stáje, stodola, chlévy a kurník. Zahrada sloužila pro pěstování ovoce, zeleniny, bylinek a především květin k výzdobě kostela.
Vlastní obytná budova je zděná, přízemní, obdélníkového půdorysu. Interiér je v zásadě uspořádán do dvojtraktové dispozice odpovídající konci 18.století. Uprostřed východního traktu leží vstupní síň, ze které je přístupna většina dalších místností v budově. Nachází se zde také schodiště na půdu a záchod. Největší prostorou je bývalý farní sál.
Půda farní budov y byla pravděpodobně užívána jako sýpka a moučnice, avšak mohla sloužit i jako místo ke spaní pro ženskou čeleď. Dnes je tento prostor zrekonstruována a je vhodný na pořádání školení, přednášek, prezentací apod.
Expozice 1
První a zároveň největší expozice se nachází přímo v budově muzea a zobrazuje život venkovského duchovenstva na přelomu 19.a 20.století. Shlédnete kuchyň s kachlovými kamny, osobní pokoj pana faráře, farní sál, kancelář, chlebovou pec i zrekonstruované půdní prostory.
Expozice 2 a 3
Další dvě expozice jsou nainstalovány v budově bývalé márnice, které se nachází na hřbitově v těsné blízkosti kostela sv. Bartoloměje. Zní to strašidelně, ale rozhodně se nemusíte bát. V jedné místnosti naleznete údaje o historii kondrackého kostela, maketu původního románského kostelíčku a model obce, jak pravděpodobně vypadala v roce 1841. Druhá místnost ukrývá informace týkající se pohřbívání. Je to pravda smutné téma, ale o to zajímavější.
Otvírací dny | Čas | |
duben, květen, září, říjen | So-Ne | 10:00-16:00 |
červen-srpen |
Út-Pá So-Ne |
10:00-16:00 10:00-17:00 |
Expozice 1, 2, 3 | 15 - 30 Kč |
-
Mariánské Lázně, 353 01, Mariánské Lázně
-
Karmelitská, 118 00, Praha 1
-
Nad hradním vodojemem, 162 00, Praha 6
-
Velké náměstí, 383 01, Prachatice