Expozice z historie kostela sv. Václava a kostnice

Cílem expozice je představit návštěvníkům i znovuobjevenou kostnici a to jako pietní prostor a místo k zamyšlení. Při novostavbě gotického kostela sv. Václava, který stojí v těsném sousedství rozsáhlého komplexu mikulovského zámku, na počátku 15. století, byla nevýhodná poloha presbyteria ve svahu (úroveň podlahy presbyteria převyšuje rostlý terén až o 3 metry) vyrovnána založením několika krypt pod dlažbou kněžiště. Tyto prostory jsou přístupné pouze zvenčí.

Do let 1784 -1786 zde byly pohřbíváni zdejší duchovní a městská reprezentace. Ostatní významnější měšťané byli pohřbíváni v hrobech okolo kostela. Nejvýznamnější z těchto krypt je v ose presbytáře zbudovaná tzv. Lobkovická hrobka, přístupná zvenku železnými dveřmi v kamenné zárubni s knížecím znakem (portál je tak možno datovat do období manýristické přestavby kostela za kardinála Františka  z Dietrichsteina, z let 1625-1636).

Krypta byla zřejmě vybudována na počátku 15. století v souvislosti s výstavbou nového gotického chrámu a byla stavebně upravena ve druhé čtvrtině 17. století -- především předsíň a vstup. Sama sklepní místnost může však pocházet již ze 14.  století, z doby před přestavbou kostela na počátku 15. století.

Vstupní prostor, do nějž se vchází po šesti schodech je vymalován třemi nástěnnými malbami od neznámého autora, který se snažil svými olejomalbami vystihnou toto místo. Jejich stáří je odhadováno asi na  200 let a počítá se s jejich restaurováním.

Do vlastní kostnice se schází strmým krátkým schodištěm a je osvětlována v případě otevřených kovových dveří zamřížovaným oknem ve vstupní prostoře. Úprava krypty poukazuje na skutečnost, že měla zřejmě sloužit jako rodinná krypta Dietrichsteinů. Po výstavbě Lorety (roku 1625 započata stavba Svaté Chýše, roku 1656 byl vysvěcen kostel sv. Anny, jenž byl postaven nad ní) však jako hrobní kostel Dietrichsteinů počalo sloužit právě toto nově zbudované místo.

Do krypty pod presbyteriem kostela sv. Václava se tak dostaly ostatky pouze Markéty Františky, roz. z Dietrichsteina (1600?-1617) a jejího manžela Václava Viléma Popela z Lobkovic (1592-1621).  (Václav Vilém Popel z Lobkovic (1592-1621) císařský rada a komoří, byl třikrát ženatý. Poprvé s Annou Marií z Fürstenberka (1587-1613), podruhé s Ludmilou ze Žerotína (+1615) a nakonec s Markétou Františkou z Dietrichsteina (1600-1617). Všechny tři zemřely po jednom roce společného života. Markéta Františka zamřela při porodu svého prvního dítěte - Františka Josefa z Lobkovic (1617 - 1642), od roku 1635 říšský hrabě.

Pozn.: ostatní měsíce na objednávku.