Dvořákovo Muzeum Kolínska V Pravěku

Počátky archeologické sbírky je třeba hledat v 2. polovině 19. století, kdy se náhodně vykopané předměty dostávaly do školních kabinetů. Po svém vzniku roku 1895 převzalo muzeum asi 200 archeologických předmětů z místního gymnázia. Do roku 1914 dosáhl jejich počet asi 500 kusů. V průběhu meziválečném období se dle střízlivých odhadů rozrostla sbírka asi o 40 000 předmětů. Stalo se tak mezi léty 1914–1941 zásluhou MUDr. Františka Dvořáka, původní profesí lékaře z Červených Peček, zároveň však zaníceného  „amatérského“ archeologa. Kromě většího množství darů rozhojnily archeologickou sbírku předměty z Dvořákových výzkumů.

Zveřejňováním výsledků terénní práce v odborném tisku dosáhl F. Dvořák uznání a věhlasu i v evropských archeologických kruzích. Bohužel ho tato skutečnost nezachránila před zatčením (1941) a popravou (1943) za odbojovou činnost v době německé okupace. V následujících letech II. světové války došlo k značnému znehodnocení sbírky jak záměnou lokalit dosazeným německým kustodem Waltrem Lungem, tak válečnými událostmi (stěhování, bombardování, ztráta nebo zničení části dokumentace).

O částečnou obnovu stavu, novou evidenci předmětů i novou expozici, se po roce 1945 zasloužil universitní prof. J. Filip se svými studenty. V letech 1953–1954 pokračoval v třídění nevhodně uložených sbírek v budově čp. 24 (stará škola) a ve „sklepě“ čp. 35 student archeologie J. Hrala. Nicméně období do konce 50. let 20. století lze označit za stagnaci sbírkotvorné činnosti i péče o sbírkový fond. Stálé místo archeologa bylo v muzeu zřízeno až roku 1962, ale zejména absence vhodných depozitářů znemožňovala jak soustavný rozvoj, tak kvalitní evidenci sbírky.

V současnosti je péče o archeologickou sbírku orientovaná na její koncepční tvorbu a odborně vedenou dokumentaci. Znamená to i její rozdělení na předměty zásadního významu (tvoří jádro sbírky o cca 60 000 předmětech) a na tzv. doprovodnou či „studijní“ část (dnes představuje asi 350 000 kusů) s evidencí jednodušší.

Jádrem archeologické podsbírky jsou převážně keramické, kamenné, kostěné či kovové předměty nalezené na území okresu Kolín, s ojedinělým přesahem do okresů Kutná Hora a Nymburk.  Z hlediska stáří jde o hmotné prameny pravěkého až středověkého stáří.  Předměty s identickým časoprostorovým původem jsou chápány jako tzv. nálezové celky. Příkladem mohou být nálezy z eneolitického hradiště Okrouhlík u Č. Brodu (lokalita Bylany – Okrouhlík), z únětického pohřebiště u Polep, z hradiště střední/mladší doby bronzové v poloze Skalka u Velimi, z bylanského pohřebiště u Hradenína či ze slovanských hradišť Stará Kouřim a Klučov.

Nezanedbatelný vědecký význam však mohou mít i jednotlivé nálezy, z nichž některé jsou pro svou výjimečnost důležitými doklady vývoje lidstva v rámci Evropy  – např. zásobní nádoba kultury s lineární keramikou s antropomorfní rytinou z Nové Vsi u Kolína, část ženské plastiky z Nebovid, zlaté depoty (poklady) z Velimi a Býchor, depot keltských železných nástrojů  z inundace Labe, svazek bronzových klíčů od Nebovid nebo souprava rybářského náčiní z doby římské od Svojšic.

Poklady starého Egypta - sbírka arcivévody Josefa Ferdinanda Toskánského

Výstava představuje sbírku arcivévody Josefa Ferdinanda Toskánského v kontextu dějin starověkého Egypta a novodobého zájmu o dějiny starověkého Egypta (především v 2. polovině 19. století). Arcivévoda Josef Ferdinand (1872–1942) byl synem posledního toskánského velkovévody Ferdinanda IV. (1835–1908) a Egypt navštívil v roce 1903. Na svých cestách po zemi na Nilu se seznámil s rakousko-uherským konzulem Vetterem, jenž mu měl darovat svou několik let formovanou sbírku starožitností zahrnující bezmála čtyři stovky unikátních předmětů. Sbírka obsahovala předměty zastupující všechny hlavní objevy učiněné v Egyptě v 2. polovině 19. století, včetně objevu tzv. Královské skrýše v Dér el-Bahrí, nebo objevu pohřbů Moncuových kněží v Hatšepsutině chrámu, Navillových výkopů v Bubastidě a významného objevu celé nekropole v Achmímu. Výstava představuje na 100 unikátních sbírkových předmětů staroegyptské provenience.

Sbírka je k vidění do konce května 2015.