Slovácké muzeum - Archeologické lokality

Staré Město „Na Valách“

Poloha „Na Valách“ obklopovala v nepravidelném oválu návrší na konci severní staroměstské ostrožny a představovala centrální archeologické naleziště v aglomeraci Starého Města. Amatérské výzkumy polohy „Na Valách“ byly prováděny již od 80. let 19. století (František Myklík, Martin Kříž, Ignác Tkáč) v blízkosti vodního mlýna, který zde stál a v přilehlých zahradách. V roce 1897, po otevření tzv. Klečkova písečníku byly narušovány velkomoravské kostrové i žárové hroby, jejichž počet již není možné zjistit. Záchranné výzkumy zahájil ovšem až v roce 1924 učitel Antonín Zelnitius, který zkoumal velkomoravské pohřebiště až do 30. let. Skutečný systematický archeologický výzkum je spojen až s působením kustoda Slováckého muzea v Uherském Hradišti Viléma Hrubého, pozdějšího archeologa Moravského zemského muzea v Brně, který zde začal výzkum v roce 1948. Vilém Hrubý vedl výzkumy na staroměstsku až do své smrti, tj. do roku 1985. Na jeho práci navázal a s výzkumy až do současnosti pokračuje Luděk Galuška z Moravského zemského muzea v Brně.

Staré Město „Na Špitálkách“

Lokalita „Špitálky“ se nachází na tzv. Velehradské ostrožně a tvoří celou jihozápadní část Starého Města, která vznikla vcelku až po roce 1918. Severní část „Špitálek“ je dnes polohou „Na Špitálkách“ (místo objevení základů velkomoravského kostela v roce 1949) v užším slova smyslu. Velehradská ostrožna byla osídlena již od paleolitu, jak nám ukazují jednotlivé nálezy paleolitické štípané industrie, tak i nálezy broušené a hlazené industrie kultury s lineární keramikou, moravskou malovanou keramikou, keramické nálezy z období únětické kultury, kultury středodunajské mohylové a doby popelnicových polí, včetně období halštatu.

Uherské Hradiště – Výšina sv. Metoděje

Samotné naleziště se nachází v jihovýchodní části města Uherské Hradiště zvané Sady (Derfla), blízko silnice ve směru na Kunovice, na tzv. sadské ostrožně. V letech 1959–1963 zde probíhal pod vedením V. Hrubého (z Moravského zemského muzea v Brně) archeologický výzkum, při němž byly objeveny pozůstatky neopevněného dvorce církevně – mocenského charakteru.

Modrá „Na Díle“

Lokalita se nachází cca 4 km severozápadně od Starého Města, u obce Modrá při obchodní cestě, tzv. staré hradské, která dříve spojovala střední Pomoraví s Vyškovskem. Základové zdivo zdejšího kostela bylo objeveno již v roce 1911 profesorem bohoslovecké fakulty v Olomouci Janem Nevěřilem.Revizní archeologický výzkum na Modré provedl v letech 1953–1954 archeolog Vilém Hrubý z Moravské zemského muzea v Brně. Poté bylo možné rekonstruovat vzhled kostela u Modré. Kostel byl postaven z pískovcového lomového zdiva spojovaného maltou a měl půdorys dvou podélně orientovaných pravoúhlých obdélníků. Do kostela byly vestavěny čtyři podpěry o jejichž funkci na základě nálezové situace nelze přesně rozhodnout. Stěny kostela byly vně i uvnitř omítnuty a natřeny uvnitř několika barevnými odstíny, vně šedohnědou barvou. Kolem kostela bylo také prozkoumáno 37 kostrových hrobů z období první poloviny 9. až poloviny 10. století.

Hradisko sv. Klimenta

Hradisko se nachází přibližně 17 kilometrů západním směrem od Starého Města a bylo vybudováno na jednom ze zalesněných kopců jihozápadní části Chřibů, v blízkosti někdejší staré kupecké cesty, která spojovala oblast Středního Pomoraví s Brněnskem a je opředeno mnoha pověstmi, z nichž nejznámější je spjata s cyrilometodějskou tradicí.

První systematičtější výzkum, s cílem objevit zde klášter z doby cyrilometodějské, zde provedl v letech 1903–1905 Robert Čechmánek. Podařilo se mu objevit přímo v chrámové lodi celkem 8 kostrových pohřbů. Z dalších nálezů pocházejících z hradiska stojí určitě za zmínku nález zlaté byzantské mince, tzv. solidu, datovaného do první poloviny 9. století.