Arcidiecézní muzeum Kroměříž

Nejstarší podobu kroměřížského biskupského sídla, respektive hradu biskupa Bruna ze Schauenburgu (1245–1281), známe pouze hypoteticky. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1435, stavební vývoj rezidence ale je možné sledovat až od episkopátu Stanislava Thurza (1496–1540). Z tehdejší mohutné vícekřídlé budovy s vnitřním dvorem zůstala dodnes zachována jižní hranolová vstupní věž s jedinečnou goticko-renesanční kamenosochařskou výzdobou průčelí a pozdně gotickou hvězdicovou klenbou místnosti v patře. Za biskupa Stanislava Pavlovského (1579–1598) se stavba dočkala renesanční podoby.

Vzhledem k rozsáhlým poškozením zámku za třicetileté války byl biskup Karel z Lichtensteinu Castelkorna (1664–1695) při svém zvolení zavázán k obnově zámku nejen jako reprezentačního sídla, ale také jako správního a administrativního centra biskupských majetků, ústředí lenního zřízení a výkonu manského práva.

Roku 1665 zřídil Lichtenstein v prostorách zdevastovaného zámku stavební kancelář a zaměstnal architekta Filiberta Lucheseho (1606–1666). Ten rekonstrukci zamýšlel jako důkladnou přestavbu s částečným využitím původních konstrukcí a masivní věž zakomponoval do komplexu čtyř mohutných křídel kolem centrálního dvora. V téže době biskup založil i Květnou zahradu.

K rozsáhlé přestavbě zámku došlo v druhé polovině 80. let, kdy Lucheseho návrhy upravil a provedl Giovanni Pietro Tencalla (1629–1702); nejprve bylo zbudováno severovýchodní křídlo se salou terrenou a grottami. Po téměř čtvrt století intenzivní stavební a umělecké činnosti byla vize biskupa Lichtensteina naplněna.

16. března 1752 však zámek s katastrofálními následky vyhořel. V rámci obnovy byli pro výzdobu reprezentačních sálů a knihovny angažováni malíři Franz Antonín Maulbertsch (1724–1796), Josef Stern (1716–1775) a později František Adolf z Freenthalu (1721–1773). Rekonstrukce včetně výzdoby a zařízení interiérů byla dokončena až roku 1770. Za arcibiskupa Antonína Theodora Colloreda-Waldsee (1777–1811) byl zámecký areál obohacen na severní straně rezidence přístavbou lodžie s arkádami a giardinettem (tzv. Colloredova kolonáda).

Kabinet hudby

Zaměřuje se na hudbu provozovanou na kroměřížském zámku od dob Karla II. z Lichtensteinu– Castelkorna a jeho nástupců. Nejstarší částí celé hudební sbírky je soubor hudebnin, které využívala biskupská dvorní kapela v letech 1664–1695. Poslechnete si zde ukázky z opěrních děl 18. století, která se hrála k různým příležitostem, ale i ukázky skladeb, které se hrály na zámku pro zábavu. Výstavu doplňují vybrané dobové hudební nástroje, zapůjčené z Vlastivědného muzea v Olomouci.

Kabinet zahradní kultury

Nachádzí se  v druhém patře zámku. Rozsáhlá výstava mapuje zahradní umění nejen obou kroměřížských zahrad, ale také předních evropských areálů od 16. do 19. století. K vidění jsou zde například plány, kresby, grafiky, obrazy nebo sochy. Nechybí ani atraktivními modely obou zámeckých zahrad z jejich vrcholných období.