Prohlídka Zadní synagogy a domu Seligmanna Bauera

Základní informace

Časy prohlídek: 9:15, 10:00, 10:45, 11:30, 13:00, 13:45, 14:30, 15:15, 16:00, 17:00
Délka prohlídky cca 30 minut.

Zadní Synagoga

Nejcennější budovou v židovské čtvrti a jejím neoficiálním symbolem je Zadní synagoga v Blahoslavově ulici. Její nejdůležitější částí byla východní stěna, která směřuje k Izraeli, zde se ncházela schránka s Tórou. Na stěnách synagogy se nachází malby, které se dochovaly z let 1706–1707, byly malovány bez šablon. Jedná se především o biblické verše v hebrejštině a citáty z Talmudu. Na stropě je barokní štuková výzdoba. V roce 1837 byla ze severní strany přistavěna i ženská galerie.

V roce 1926 přestala být synagoga využívána k náboženským účelům a sloužila jako skladiště Subakovy koželužny, po zániku koželužen zde bylo skladiště národního podniku Zelenina Třebíč. Tímto zacházením byla synagoga zdevastována.

Koncem 80. let se nacházela v havarijním stavu. Komplexní rekonstrukce začala už na sklonku komunistického režimu, ale byla do značné míry poplatná své době. Například cenné nástěnné malby z počátku 18. století neměly být obnoveny, neboť náboženské texty byly v rozporu s tehdejší oficiální ideologií. Po roce 1989 byly tyto ideologické bariéry odbourány a obnova maleb se stala nedílnou součástí rekonstrukce synagogy. Rekonstrukce probíhala po etapách v letech 1988–1997

Synagoga dnes slouží jednak jako pietní připomínka židovské kultury, která významně ovlivnila dějiny města, jednak jako koncertní a výstavní sál. Je zde také umístěna pamětní deska se jmény 300 třebíčských obětí holocaustu. 

Dům Seligmanna Bauera

Dům byl postaven krátce před r. 1798 Seligmannem Bauerem na tzv. Španělovském pozemku. Jeho význam a hodnota spočívá především v jeho přímém spojení s objektem Zadní synagogy. Nachází se v něm schodiště vedoucí na západní ženskou galerii. Majitelé domu byli trvale zavázáni udržovat ženám tento přístup volný.

V přízemí se nachází vetešnictví připomínající jednu z charakteristických činností, kdysi provozovanou židovským obyvatelstvem. V zadním traktu je umístěna moderně vybavená kuchyně, umožňující příležitostnou přípravu košer pokrmů.

První patro autenticky zobrazuje typické bydlení nepříliš majetné židovské rodiny v meziválečném období.

Podkroví domu je přizpůsobeno přednáškovému sálu, který je opatřen moderní audiovizuální technikou.