Rezervace je asi nejcennější součástí CHKO Labské pískovce, pod jejíž správu spadá. Z turistického hlediska není Kaňon Labe tolik navštěvovaným územím. Nejkrásnější pohled se vám naskytne z vyhlídek Růžový hřeben a z uměle vytvořené skalní terasy Belveder u Labské stráně.
Na území Labských pískovců se dříve těžilo dřevo, které se plavilo po Labi a jeho přítocích často až do Německa. V 17. století se projevila devastace zdejších lesů, což vedlo k omezení těžby a následnému umělému zalesňování v 18. století. Vznikla tady též železnice.
Národní přírodní rezervace Kaňon Labe byla vyhlášena k 1. 6. 2010.
Flóra
Až 65 % území NPR pokrývají jehličnany – nejhojněji jsou zastoupeny smrk ztepilý, borovice lesní či nepůvodní modřín a borovice vejmutovka. Jedle bělokorá, která dříve tvořila 6 %, naopak dnes téměř chybí. Z listnatých dřevin tu najdete buk lesní, břízu bradavičnatou či dub. Ke vzácnějším druhům zdejších rostlin patří například udatna lesní či rojovník bahenní.
Fauna
Kaňon Labe je významným biokoridorem, který propojuje českou přírodu s okolní evropskou přírodou a sahá tak až k atlantickým oblastem. Díky tomu jsou umožněny tahy lososů na naše území i návrat původních druhů, například tak došlo k znovuobnovení výskytu bobra evropského. Z kriticky ohrožených druhů tady žije sokol stěhovavý, orel mořský, raroh velký, skokan skřehotavý nebo koník jeskynní.
| Název správy | Správa CHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem |
| Adresa | Teplická 424/69 |
| Město | Děčín |
| PSČ | 405 02 |
| Datum vyhlášení | 1. června 2010 |
| Rozloha území | 443,27 ha |
