Velečín sousedí na severu s Blatnem, na východě s Ostrovcem a na jihozápadě s Pastuchovicemi. Severně od vsi protéká Podvínecký potok, na kterém je Velečínský rybník. Východně od vsi začíná přírodní park Jesenicko.
Založení Velečína se datuje od 10. století. Dvůr si tu vystavěl
Velata, po staročesky se pak uvádělo Velatin dvůr, z čehož pak
vznikl název Velečín. Záznamy se datují od13. století, kdy ves
náležela Bohuslavu ze Šanova, ale posléze byla jeho syny prodána
blatenským křižovníkům. V 16.stol. byl Velečín připojen k Rabštejnu
a později k panství petrohradskému. Obec se též na čas stala
majetkem žihelského panství, avšak od r.1622 opět náležela k panství
petrohradskému.
Velečínští se aktivně zúčastnili povstání nevolníků na
Jesenicku proti petrohradské vrchnosti, vzpoura však byla potlačena
a deset předních vůdců vzpoury, mezi nimi i velečínský starosta,
bylo v Žatci popraveno.
V letech 1868-9 zde byl vystavěn kostel v pseudogotickém slohu,
ten byl pak v období socialismu odsvěcena přestavěn za účelem
využití k obecním činnostem, dnes zde sídlí obecní úřad.
Ostrovec bývala velká osada a již ve 14.stol. tu stála fara a
kostel sv.Jana. V husitských válkách byla ves zničena a po r.1420
byla postoupena králem Zikmundem panství rabštejnskému. Od r.1775
byla osada, jež zde vznikla přejmenována Němci, kteří se zde
usadili, na Johannesdorf právě podle kostelíka sv.Jana. Ten byl v
roce 1757 přestavěn hrabětem Černínem z gotického slohu na barokní.
Vývoj obou obcí ovlivnilo zrušení poddanství r.1781 a neméně
pak revoluční r.1848, zejména pak ve složení obyvatelstva (ve
prospěch Čechů). To se ale nejvíce projevilo koncem 19. a začátkem
20.století. Češi se zde začali opět usazovat a mnozí čeští rolníci
se stali i majiteli půdy. Po dostavění dráhy Plzeň-Duchcov zde
pracovali i železniční zaměstnanci. Také v Ostrovci se objevují
česká jména.
V r.1885-6 byla ve Velečíně zbudována i škola. Soužití Čechů a
Němců zde probíhalo ve zcela přátelském duchu až do r.1935, kdy byla
v obci založena Sudetoněmecká strana Henleinova. Od té doby se začal
vzájemný dobrý vztah mezi Čechy a zfanatizovanými Němci velice
zhoršovat. Docházelo i k atakům místních Němců vůči českým sousedům.
Po skončení 2.sv. války a po vysídlení Němců přicházejí do
Velečína i na Ostrovec čeští dosídlenci. Od té doby obě obce
procházely érou socializace českého venkova (místní rolníci tvořili
JZD-jednotné zemědělské družstvo) a velice úzce byl život obou obcí
spjat i s obcí Pastuchovice. Postupný vývoj společnosti se odrazil i
na přeměnách těchto obcí, zvláště po událostech v.r.1989. Dnes obec
Velečín a Ostrovec tvoří jeden komplex pod správou obecního úřadu.
Obě obce dohromady čítají 71 trvale bydlících obyvatel, ostatní jsou
rekreanti.
Nutno doplnit, že v obou obcích dochází i ke změnám co do
vzhledu, neboť jejich obyvatelé se snaží své domky zvelebovat, což
oběma vesnicím jen prospívá. V.r.2006 byla zahájena i oprava
kulturní památky, ostroveckého kostela sv.Jana. V roce 2007 bylo
provedeno zpevnění celé stavby a postaven nový krov a o rok později byla
střecha kostela pokryta klasickými bobrovkami. S opravami se dále pokračuje.
- Na rozsáhlé návsi byl v letech 1868–69 za přispění obce a z příspěvků manželů Wenzela a Rosalie Tauberových postaven pseudogotický kostel Jména Panny Marie. Kostel byl však zbořen – s výjimkou věže – v 70. létech 20. století, na místě jeho lodi a presbytáře dnes stojí budova obecního úřadu.
- U kostela byla také v 19. století vybudována malá zděná výklenková kaplička.
- U železničního přejezdu silnice na Ostrovec je středověký kruhový kámen s téměř setřeným reliéfem berličkového kříže, v jeho blízkosti stojí pamětní kříž z 19. století.