Části obce:
- Tatobity
- Žlábek
1514 – nejstarší písemná zpráva o Tatobitech – popis skalského panství (dnes Hrubá Skála), uvádí se zde několik poplatníků z Tatobity
1543 – jméno vsi založeno v zemských deskách jako Tatobity (až do r. 1848 náleží k panství skalskému)
1599 – první zprávy o dolování vápna (dnes již zaniklo), což byla po několik století hlavní obživa místních lidí. Vápno se vyváželo daleko do kraje a používalo se ke stavbě významných domů (např. turnovská radnice).
2. pol. 19. století – první zprávy o další významné činnosti místních občanů: broušení českých granátů nebo navlékání korálů; odchod několika lidí do Ruska jako muzikanti.
1867 – vznik ochotnického divadla
1874 – akademický spolek „Jizeran“ založil první knihovnu
1885 – vznikl Sbor dobrovolných hasičů
1886 se v okolí Tatobity našly hluboko v zemi zbytky starých popelnic, což svědčí o tom, že v okolí dnešní obce bylo sídliště lužického lidu.
1899 – vznik Tělovýchovné jednoty Sokol – v r. 1947 se v Tatobitech konal župní slet
1907 – založení pošty
1928 – elektrifikace obce
1935 – postavena budova Kampeličky (dnešní OÚ)
1. světová válka – padlo 32 mužů z Tatobity a 15 ze Žlábku, v r. 1925 postaven pomník padlým v Tatobitech a v r. 1932 na Žlábku
2. světová válka – zemřelo 5 lidí, v r. 1951 postaven pomník padlým v Tatobitech, je zde uložena urna vojáka Rudé armády Nikiforova
- Rodina Zemanových - rodina lidových umělců, kteří po sobě zanechali rozsáhlé dílo v podobě křížků, pomníčků a plastik sahajících od Tatobit až po Českodubsko
- Jan Dědina - krajinář a portrétista žil v Tatobitech v letech 1925-1955
- Alois Podobský - člen orchestru Vídeňské státní opery a Vídeňské filharmonie
- Břetislav Salaba - houslista, absolvent pražské konzervatoře
- F. X. Drozen - mistr houslař, narodil se v Tatobitech; vyrobil více jak 500 houslí, mezi nimi i mistrovské nástroje
- Antonín Marek - zakladatel jedné z nejstarších knihoven, významná duchovní postava, národní buditel, administrativně pobýval a kázal na místní farnosti
- Tisíciletá lípa
- Hřbitov s kostelem svatého Vavřince
- Krucifix na návsi
- Socha Panny Marie u polní cesty