Měšťanská beseda

Budova Měšťanské besedy vznikla v roce 1901 podle návrhu architekta Aloise Čenského. V její architektuře převládá novorenesanční sloh, avšak interiéry jsou vyzdobeny v secesním duchu. Členitý vnitřní prostor skrývá několik salonků a společenských sálů. Součástí budovy je například i Kino Beseda a Divadélko JoNáš. Pojmenování Beseda nevzniklo v souvislosti s touto budovou, ale označoval se tak spolek měšťanů, jehož kořeny sahají až do roku 1862. Až do padesátých let minulého století patřila budova měšťanskému spolku v Plzni. Poté budova přechází do majetku Závodů V. I. Lenina. Tak se tehdy jmenovaly závody Škody Plzeň. Dělnictvo a komunističtí kádři nezůstali historii nic dlužni a i zde se rozhodli secesní interiér Měšťanské besedy „obohatit“ o umakartové prvky nebo betonové příčky. V 90. letech v divadle sídlila nejstarší plzeňská loutková scéna. Následuje přestavba a rekonstrukce, při které byly obnoveny původní prvky stavby. Celá rekonstrukce trvala tři roky a jejím investorem bylo statutární město Plzeň. Obnovila původní prvky stavby v plné míře.

Budova je rozdělena na dvě základní části. Přední slouží jako část klubová a v zadní se nacházejí tři sály: nejhonosnější Velký sál, ke kterému přiléhají dva další – Klostermannův a Křižíkův. Od poslední přestavby je celý prostor bezbariérový. Celkem se tedy v divadle nachází několik samostatných sálů, z nichž největší je Velký sál.