Smilovice využívají své polohy na hranici chráněné krajinné oblasti Beskyd a stávají se jedním z center sportu, rekreace a turistiky. Pro potřeby návštěvníků je k dispozici sportovní areál s moderním vybavením a několik stezek pro pěší, cyklisty i jezdce na koních zpřístupňuje obec, její širší okolí a horský masiv Beskyd po celý rok všem návštěvníkům. V částech obce těsně u hranice chráněné krajinné oblasti Beskydy lze uvažovat o individuální výstavbě rodinných domů a sídel.
Rolnické brány ve znaku obce Smilovice jsou symbolem toho, že se její obyvatelé odjakživa zabývali zemědělstvím typickým pro tento kraj - obděláváním chudých políček a pastevectvím a salašením v okolních kopcích. Námaha, s jakou dobývali každodenní živobytí v těchto nepříznivých podmínkách, byla jedním z nejvýraznějších vlivů formujících jejich povahu a způsob života.
Místní knihovna se v minulosti zúčastňovala mnoha soutěží a získala ocenění vzorné knihovny. Kromě smilovických čtenářů byla navštěvována i čtenáři z Řeky, Stříteže, Komorní Lhotky, Gutů, Nebor, Třince a Havířova. Nyní knihovna používá automatizovaný knihovnický systém, poskytuje služby široké veřejnosti a bezplatný internet. Pořádá kreativní dílny, besedy s ilustrátory i autory a připojuje se k celostátním akcím jako je např. Noc s Andersenem, Pasování prvňáčků na rytíře, Týden knihoven a Březen měsíc knihy.
Dlouholetou tradici má v obci organizace TJ. V roce 2012 uplyne již 60 let od jejího založení. Kromě dalších aktivit, tradičně pořádá fotbalový turnaj - Memoriál V.Krejzy. V areálu TJ se nacházení dvě fotbalové hřiště, víceúčelová sportovní hala, bowling, tenisové kurty a herna stolního tenisu.
Křesťanské společenství zde pořádá pro mládež Tábor Křesťanské Mládeže - evangelizační týden s přednáškami, koncerty, workshopy a stánky.
Organizace MK PZKO Polski zwionzek kulturalno oświatowy existuje v obci od roku 1948. Zaměřuje se i na kulturní činnost, připravuje divadelní představení a taneční vystoupení.
Ve Smilovicích se nachází základní škola pro I.stupeň a mateřská škola Smilovice.
V roce 2010 byla v obci znovu obnovena činnost zahrádkářů jako ZO ČZS, která iniciovala pořádání podzimních výstav - plodů z našich zahrádek.
Střed obce protínají dvě cyklostezky: Beskydsko-karpatská magistrála a Trasa Jihlava - Český Těšín. Cyklisté můžou využít i přilehlé odpočívky Na Hřišti a občerstvení v restauraci. Cyklostezky se dále rozcházejí na všechny čtyři světové strany. Možnost volby mají cyklisté ale i pěší turisté. Nabízí se jim zde krásný pohled do chráněné krajinné přírodní oblasti nebo výlety až na svahy a hřebeny Beskyd.
Obec se rozkládá na severním úpatí Moravskoslezských Beskyd v kraji Ostravském. Z jižní strany se nad ní zvedají stráně Goduly ( 737 m n.m.) a Gutského vrchu (741 m n.m.).
Smilovice jsou součástí Těšínského Slezska a to bylo obydleno již od pradávna. Důkazy o tom byly nalezeny v četných vykopávkách z doby kamenné. V té době však celé území nynější vesnice pokrývaly lesy. Datované kořeny obce sahají daleko do 15. století. Již roku 1448 se připomínají jako statek, který byl pak v roce 1592 zkonfiskován Těšínskou komorou. V roce 1959 si Smilovice připomínaly 500. výročí svého založení. Další oslavy, a to u příležitosti 550. let obce se konaly dne 29.8.2009.
Tato obec dostala své jméno po Františku Smylovi, který sem přiváděl nové obyvatele. Byli to zejména rumunští Valaši, kteří osidlovali obec a celé Těšínsko. Za tyto služby byl Smyl povýšen na panoše a stal se dokonce starostou Těšína.
Smilovice často měnily majitele. V roce 1603 je těšínský kníže Václav prodal Hanibalovi z Brna. Vdova po měn se jich zřekla ve prospěch kněžny Alžběty Lukrecie, památné " černé kněžny". Z této doby z 2. července 1646 se dochovala listina , kterou pak těšínská kněžna stvrzuje prodej pozemku ve Smilovicích Andrisovi Zientkovi.
Vlastníkem Rakovce byl tehdy baron Bees. Za zmínku snad stojí i to, že do r. 1644 patřila ke Smilovicím rovněž i obec Řeka. Osadníci se živili zemědělstvím, pastevectvím a salašnictvím. Zemědělství pak provázelo obec i na jeho pečetním znaku.
Život tehdejších osadníků byl provázen neustálým útlakem a omezováním volnosti. K částečnému zlepšení došlo až po vydání robotního patentu 6.7.1771, vydaným Marií Terezií.
Po nástupu na trůn Josefa II. došlo k radikálním obratům v poddanských poměrech vydáním patentu o zrušení nevolnictví /1781/. V krátké době byly vydání další patenty, které dopady patentu o zrušení nevolnictví prohlubovaly. Byla omezena závislost poddaného na vrchnosti. Tolerančním patentem v r. 1781 povolil evangelíkům veřejné bohoslužby a zrovnoprávnil je s katolíky. Evangelíci ze Smilovic se připojili k založenému sboru v Komorní Lhotce.
Těšínská komora dala svolení k postavení první školy ve Smilovicích. Škola byla dřevěná a k jejímu užíváni došlo r.1791 č. p. 21 - Walachovi. /zde se data z historických pramenů rozcházejí/ Druhý pramen uvádí, že pravděpodobně byla první škola postavena už v roce 1780, kterýžto rok je vyřezán na větrné korouhvičce. Z iniciativy ligotského sboru byla r. 1876 postavena nová škola. Druhá škola přetrvala dvě války a byla zničena až požárem 16.ledna 1963. V roce 1965 začala stavba třetí školní budovy a ta byla otevřena 28.srpna 1966. Budova byla malá, nevyhovující s nedostatkem učeben a příslušenství. V roce 1972 byla započata stavba už v pořadí čtvrté školy. K jejímu slavnostnímu otevření došlo dne 30.srpna 1974 a vyučuje se v ní doposud.
Samostatnou obcí se staly Smilovice roku 1850.
Vzhled obce v předválečných letech : chudá políčka chudých domkařů, u každé meze hromada kamení, které si majitelé sami na poli sbírali. Jinak většina polí náležela bohatým sedlákům, jimž "komorníci" - chudí domkaři byli nuceni pracovat na jejich polích. Obec byla lemována v pozadí horskými hřebeny Godule, Javorového a Ropičky, což působilo na každého milovníka přírody velmi působivě a každý , kdo jednou poznal krásu těchto hor, rád se k nim vracel.
Česká mateřská škola v obci byla otevřena 1.11.1931. Byla v budově pana J. Walacha v blízkosti nynější mateřské školy. Pro její účely byly vyhrazeny dvě malé místnosti se školními "škamnami" a to bylo vše. Učitelce nezbývalo nic jiného, než aby celou rodinu požádala o pomoc a hračky sami zhotovili . V těchto nuzných podmínkách začala vytvářet výchovnou práci. V roce 1951 byla mateřská škola přemístěna na "Kotasovku" a v roce 1976 po rekonstrukci třetí školní budovy se přestěhovala do jejich prostorů kde je umístěna dosud.
Život zde pod horami nebyl v minulosti snadný.
Také války a okupace přinesly hodně smutku, bolesti a prolitých slz.
Za druhé světové války byly Smilovice osvobozeny v časných ranních hodinách dne 3. května 1945 Rudou armádou od německých okupantů. Ti, po krátké přestřelce vyklidili obec již předešlého dne. Střelbou došlo k poškození několika domů na Rakovci.
Průtrž mračen(úryvek z obecní kroniky - opis.) 6.VIII. 1960
Překvapením letošního počasí byla zajistě dnešní průtrž mračen. Prvního srpna bylo nádherné sluneční počasí, tři následující dny bylo střídavě oblačno s deštěm a šestého srpna od časného rána padal hustý déšť. Kolem 10. hodiny se na západě rozpoutala bouře , okolo jedenácté se přihnala druhá zpoza Goduly. Příval hustého deště způsobil rozvodnění potoků a řeky Ropičanky. Voda rychle zatopila pole, cesty i dvory , a přetékala okénky do sklepů.
Ani nejstarší občané nepamatují takové náhlé povodně. Náhlé a krátké, poněvadž během dvou hodin opět vody opadly.
Dne 24.října 1979 se konala ve Smilovicích poslední veřejná schůze před sloučením. K integraci Smilovic se střediskovou obcí Hnojníkem, spolu s obcemi Řekou, Stříteží, Vělopolím, Třanovicemi, Horními a Dolními Tošanovicemi došlo 1.ledna 1980.
Roku 1991 došlo k opětovnému zřízení samostatné obce Smilovice.
- Karol Grycz-Śmiłowski (1885-1959), duchovní, obnovitel unitářské Jednoty polských bratří
- Jerzy Buzek (* 1940), polský expremiér a předseda Evropského parlamentu
- Stanislav Piętak (* 1946), evangelický biskup
- Mánesův pomník na odbočce ve Stříteži do Smilovic
