Územím protéká potok Klenice, který pramení v oblasti hradu Kost a vlévá se do Jizery v Mladé Boleslavi. Počet obyvatel se se zvýšil na cca 240 a struktura osídlení je typická venkovská s naprostou převahou rodinných domků a zemědělských usedlostí.
V minulých letech byl v obci dokončen vyhlášený sportovní areál, obec má vodovod, kanalizaci a je plynofikována. Obec má schválený účinný plán obnovy venkova i důležitý plán územní. Především na podkladě těchto dokumentů bylo v roce 2005 v obci postaveno osm nových rodinných domů a na rok 2006 resp. k 30.06.2006 bylo připraveno k prodeji dvacet nových, kompletně zasíťovaných stavebních parcel. Tyto parcely byly všechny prodány a v roce 2012 na nich bylo postaveno a zkolaudováno 18 nových RD. V roce 2010 byla dokončena ČOV.
V obci jsou velmi činné a úspěšné dva spolky. Podle počtu členů a doby založení to je:
- SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ
byl založen a funguje bez přerušení od roku 1883 – má 59 členů a vyvíjí bohatou činnost
starosta sboru je pan Pavel Bureš
velitelem zásahového družstva je pan Lukáš Šolc
pokladním paní Marie Burešová
Sbor dobrovolných hasičů velmi dobře reprezentuje obec
jak na pravidelných soutěžích, tak na četných slavnostech v okolí zejména ukázkou
120 let staré ruční potahové stříkačky v akci.
- SPORTOVNÍ KLUB TENIS
Byl založen skupinou místních aktivních sportovců na ustavující schůzi dne 25.11.2001. Předsedou klubu byl zvolen pan Petr Dorotík, jednatelem pan Václav Král a pokladníkem pan Radek Štros.
Sportovní klub má svá zastoupení v:
2. lize celorepublikové soutěže Českého tenisového svazu
IV. třídě krajské soutěže ČTS
okresních soutěžích hráčů neregistrovaných včetně soutěží veteránů
několika kategoriích okresních soutěží dětí a mládeže
Členové klubu se velmi intenzivně starají o mládež, pečují o sportovní areál a jsou aktivní na většině akcí pořádaných obecním úřadem.
První stopa člověka v Rohatsku
Pazourkový čepel nožíku s dřevěnou rukojetí dlouhou 8 cm,uložený v expozici regionálního muzea v Jičíně, představuje nejstarší svědectví přítomnosti člověka, a to již v mladší době kamenné v 5. tisíciletí př.n.l. Shodou okolností se u nás tehdy objevili první zemědělci, kteří kopaničářsky obdělávali často pšeničná pole, ale i chovali hovězí dobytek.
Potom tisíce let tápání člověka
Lidé následující doby bronzové, ti, co archeologům zanechali skrčence, později popelnice
bydleli a pohřbívali v okolí obce, například v Dolním Bousově, Obrubech a Sukoradech. Později, v době železné, se u Klenice objevili Keltové jménem nejstarší známí obyvatelé Čech, po nich v 1. až 5. století n.p. Germáni, kteří sídlili pouhých 1,5 km severovýchodně od Rohatska na okraji Dolního Bousova. Potom přišli naši přímí předkové Slované, kteří již v době Velkomoravské říše v 9.století založili svoji vesničku na rozhraní katastrů Rohatska a Dolního Bousova nad železniční tratí na Mladou Boleslav. Tam žili bezmála 300 let.
Středověká kolonizace: mávnutí proutku, po němž bylo založeno Rohatsko
Ve 13.století za vlády posledních Přemyslovců kdosi přišel s ideou k založení zemědělské vesničky snad o 5-6 usedlostech. Historik Josef Pekař ukázal, že týž zakladatel zřídil obec Bousovy, Lhotu Záhumenní a Trní. Jak se jmenoval?
Proč se jmenuje Rohatsko tak, jak se jmenuje?
Jakýsi zeman (či lokátor) se určitě jmenoval Rohatec nebo Rohata a byl příslušníkem nižší šlechty. Ten se nepochybně stal majitelem reality (=vsi). Ovšem nějakým řízením osudu, například počinem,válečnou událostí, infekční chorobou „jeho“ ves dočasně zanikla. Po čase byla obnovena, ale říkalo se jí po zakladateli s příponou –sko, značící ještě zpustlou a pak obnovenou vesnici. Jiné výklady jména Rohatsko jako místa s neobvykle zakončeným „rohatým“ polem nejsou správná.
První písemná zpráva o Rohatsku r.1497
Poprvé se jméno Rohatsko objevilo v kupní smlouvě o prodeji kosteckého panství. Prodejcem byl Házmburk, kupcem Šelmberk, první známí majitelé Rohatska. V listině najdeme o Rohatsku jedinou informaci, že to byla ves „celá“ (nedělená mezi více majitelů). A také chybu písaře, který místo Rohatsko napsal Rohalsko.
Kterak se majitelem Rohatska stal Adam Mstidruh z Chlumu
Po několika desetiletích kostečtí páni o Rohatsko přišli. Jak? To nikdo neví, zemské desky se zápisy roku 1541 shořely. Nicméně do roku 1599 tvořilo Rohatsko malé panstvíčko spolu s Hořením Bousovem (kde byl pivovar), dále s Přepeři a „Vochvišťovicemi“ (dnes Ošťovice). Jeho majitelem byl (tehdy ani chudý ani středně zámožný) Adam Mstidruh z Chlumu, příslušník šlechty na Boleslavsku již od 13.století. Panstvíčko Hoření Bousov s Rohatskem prodal kosteckému pánu Oldřichovi Felixovi z Lobkovic za 9.500 kop grošů (1,330.000 předválečných korun).
Poddanství rohatských k majitelům hradu Kost 1599 – 1848
Od 17.století toho historikové o Rohatsku vědí více, ale hlavně o povinnostech, daních a robotě. Přesto pár informací o vsi Rohatsko máme již jistých :
počet stavení nepřekračoval dvacítku,
na Klenici se rozkládaly dva větší rybníky Rohatecký a Větrník,
ke vsi přináležel již roku 1644 mlýn o třech kolech (patřil Jiřímu Janetkovi a ten za něho platil činži 43 zlatých a 44 korců žita).
Pár zajímavostí na závěr
Nejstarší jména obyvatel vesnice z roku 1654 : Jiřík Zahrádka, Samuel Slavík, Václav Čížek, Havel Janda, Mikuláš Krejčí, později Jan Král, Jakub Maxa. Z Rohatska za třicetileté války zmizely rodiny Kosovských a Drahovských.
Výlov Rohateckého rybníka roku 1644 činil 9.660 kaprů a 600 štik.
Roku 1648 konali Rohatští robotu „trhání konopě“, tedy lnu.
Roku 1738 odváděli Rohatští na hrad Kost vejce .
V hospodě v Rohatsku se roku 1738 vypilo 14 sudů piva z pivovaru na Kosti (pro srovnání v Horním Bousově se vypilo 46 sudů).
Stížnost na gubernium dne 6.7.1782 podepsali spolu s Dolnobousovskými i Rohatští, šlo o zastavení platů za žennou robotu.
Pravděpodobně v roce 1830 byla v obci postavena kaplička se zvonicí a lípou a obec v té době přispěla Dolnímu Bousovu na sochu sv.Václava, umístěnou na rozhraní katastrálních území obou obcí. V sedmdesátých letech 20.století byla socha sv.Václava vandaly často poškozována a nakonec shozena. Po několikátém „uložení“ sochy ve sklepních prostorách pod rohatskou hospodou, byla socha společným úsilím občanů Rohatska a Dolního Bousova předána k restauraci.Znovu na původní místo byla postavena v roce 1990, avšak v roce 2005 byla nezjištěnými pachateli zcizena a odvezena neznámo kam. V současné době probíhají jednání o zajištění nové sochy sv.Václava.
V roce 1882 byly zasazeny poblíže usedlosti č.1 dvě lípy, které spolu s lípou u kapličky jsou bezesporu nejstaršími stromy v katastru obce.V té době jsou přes katastr vedeny trasy stavby železniční tratě Bakov nad Jizerou – Kopidlno a později Ml.Boleslav – Stará Paka. Železniční zastávka byla ale zřízena po nekonečných jednáních a na náklady obce až po sto letech provozu (první slavnostní zastavení vlaku na rohatskými občany vybudované zastávce bylo v roce 1992).
Další události od roku 1920 jsou detailně popisovány ve dvou svazcích obecní kroniky a jsou uloženy na Obecním úřadě v Rohatsku.