Ačkoliv herectví nikdy nestudoval, patřil Landovský již od 60. let k nejoblíbenějším českým hercům. Na svém kontě má několik desítek filmových i divadelních rolí, zahrál si například v Ostře sledovaných vlacích, Markétě Lazarové či v Údolí včel. V poslední době se objevil ve Svěrákově filmu Vratné láhve nebo v Havlově Odcházení.
Kromě toho Landovský napsal i několik divadelních her, ty vyšly souborně v roce 2013. Pozornost veřejnosti nedávno vzbudil například film Josefa Abrháma ml. Hoteliér, který dokumentoval zkoušení Landovského hry Hodinový hoteliér. Vedle autora hry se ve snímku objevili i jeho přátelé Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Jan Kačer, Vladimír Pucholt či Nina Divíšková.
Pavel Landovský byl znám tím, že říkal, co si myslí, i když byly jeho názory často vnímány kontroverzně. Tato jeho vlastnost vedla spolu s jeho dlouholetým přátelstvím s Václavem Havlem k nucenému ústupu ze slávy v době normalizace. Poté, co herec jako jeden z prvních podepsal Chartu 77, mohl hrát už jen neveřejně, například v proslulém bytovém divadle Vlasty Chramostové. Od roku 1978, kdy jej režim donutil emigrovat, žil v Rakousku. Ve Vídni se stal členem souboru divadla Burgtheater. Po revoluci v roce 1989 se vrátil do Čech a pokračoval ve své umělecké kariéře. K jeho nejslavnějším polistopadovým rolím patří major Terazky v Černých baronech.
Fotogalerie
