Tchaj-wan
Tchaj-wan
Tchaj-wan je největší ostrov na Lipenské přehradě, který svým tvarem nápadně připomíná ten skutečný Tchaj-wan, ležící v Pacifiku. Navíc se povídá, že sem pravidelně jezdíval chytat ryby rybář, který měl až nezvykle šikmé oči. Na ostrově se vyskytuje velmi vzácná vodní fauna.
Česká Kanada
Kanada
V kraji na jihovýchodě okresu Jindřichův Hradec panuje drsnější podnebí, jsou tu jezírka, potoky, hluboké lesy. Samozřejmě, že někoho muselo napadnout, že tenhle kraj připomíná Kanadu. Stalo se tak roku 1925 a byl to místní spisovatel Jaroslav Arnošt Trpák, který se zrovna tehdy vrátil z cest po Kanadě. V České Kanadě je mnoho míst, které rozhodně stojí za vaši návštěvu!
Moravská Sahara
Sahara
Přesněji je to Moravská Sahara a tento název se vžil pro úzký pruh písku, přesypů a dun. Nachází se na jižní Moravě, podél železniční trati v délce 5,5 kilometru a jeho nejširší část měří kolem 100 metrů. Nejvýznamnější lokality pískomilného rostlinstva a živočišstva z celé České republiky leží právě tady. Žije zde řada ptačích druhů, v řídké vegetaci roste nespočet suchomilných mechorostů a lišejníků.
New-York
New York
Žádné mrakodrapy, žádná street ani avenue. Jen osada vzdálená asi dva kilometry od Suchdola nad Lužnicí. Svůj název získala roku 1920 jako výraz díků západním mocnostem, díky nimž se téhož roku k nové ČSR připojilo i sporné území Vitorazska. Stejně tak přišla ke svému jménu i Paříž, osada nedaleko.
Šanghaj
Šanghaj
Šanghaj aneb Divišova čtvrť v Brně. Vznikla v roce 1925 jako nouzová kolonie zaměstnanců Královopolské strojírny. Jednak protože rostla velmi rychle, byla všeobecně tak zvláštně rušná, a také zřejmě proto, že se tu stavěli velmi malé skromné domky, připomínala čínskou Šanghaj, která byla v té době dějištěm mnoha dobrodružných filmů a románů.
Česká Sibiř
Sibiř
V zimě je tu sněhu mnohem víc než jinde. A na jaře se pak drží nejdéle. A vůbec, na pomezí středních a jižních Čech, v kraji kolem Miličína, je celoročně počasí drsné jako ve skutečné tajze. Říká se, že jméno Česká Sibiř zavedl roku 1925 novinář Jan Herben, který sem vyrazil z jarní Prahy, a ke svému překvapení tu nalezl krutou zimu, o čemž pak napsal fejeton. Lze však dohledat, že o Sibiři se v souvislosti s tímto regionem hovořilo už dříve. Díky Herbenovi však vstoupila Česká Sibiř do povědomí, a začali se sem sjíždět lidé z celého Česka.
