Vyšehrad
Vyšehrad
Vyšehrad je historické opevnění na skále nad pravým břehem řeky Vltavy v Praze. Údajně ho založil kníže Krok, otec kněžny Libuše. K Vyšehradu se váže hned několik pověstí z počátků českých dějin. Nejznámější je ta o rytíři Horymírovi, jenž byl na Vyšehradě vězněn za knížete Křesomysla. Jako poslední přání před smrtí se chtěl Horymír naposledy projet na svém věrném oři Šemíkovi. Křesomysl nechal zavřít všechny brány, ale to nebylo nic platné. Kůň i s jezdcem přeskočil hradby a skočil rovnou do Vltavy. Horymír se zachránil, ale statečný Šemík v řece uhynul. Dodnes je pochován v Neumětelích.
Hora Říp
Hora Říp
Památná hora Říp patří mezi nejvýznamnější místa a symboly naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země. Právě hora Říp je uváděna jako místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti, kterou pak nazvali po svém vůdci, který zde pravil: „To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. Na všem budete míti hojnost a bude nám dobrou obranou proti nepřátelům.“ Na vrcholu Řípu se nachází nejznámější románská památka v Čechách rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha.
Král Ječmínek
Zámek Chropyně
Městečko se zámečkem v rovinách Hané je spojeno s lidovou pověstí o králi Ječmínkovi. Král Ječmínek se podle pověsti narodil v ječmeni, když se jeho matka snažila prchnout před vojáky svého krutého manžela, moravského knížete z Chropyně, který ji chtěl nechat popravit. Později se král rozesmutněl a přál si mít svou ženu a syna zpět. Ale po nich ani stopa. Vydal se je hledat sám a však bezvýsledně. Jednoho dne narazil na starého poustevníka. Zeptal se jej, zdali mu neporadí, kde by našel svoji paní a syna. Poustevník se však proti němu postavil a pravil: „Pro své hříchy a viny nejsi hoden své ušlechtilé manželky a svého syna. Ten napraví, co jsi pokazil. Jako ty jsi zkázou moravské země, bude on jejím požehnáním a spásou. Ty ho nenajdeš a neuvidíš. Zjeví se a přijde, až země moravská na tom bude nejhůře.“ A tak moravský lid nikdy nepřestal čekat na krále Ječmínka.
Dívčí válka
Hrad Děvín
Jedna z Jiráskových pověstí vypráví příběh o tom, jak se mladé ženy a dívky po smrti kněžny Libuše vzbouřily proti vládě knížete Přemysla a založily si naproti Vyšehradu na Dívčích hradech svůj vlastní hrad Děvín, ze kterého následně vedly válku proti všem mužům. Tato malá válka nakonec skončila porážkou žen. Zemřelo mnoho bojovnic včetně vůdkyně Vlasty a dívčí hrad Děvín byl vypálen.
Blaník
Blaník
Blaník je 638 metrů vysoký vrch ve Středočeském kraji, asi 10 kilometrů jižně od Vlašimi, na území Louňovic pod Blaníkem. Blaník je opředen mnoha tajemnými pověstmi, z nichž ta nejznámější, o spících rytířích, je rozšířena po celém světě. Vypráví o vojsku, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v nebezpečí, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče po stráni dolů. Poté se rozevře skála, rytíři dosud spící uvnitř ní se probudí z hlubokého spánku a vyrazí do boje proti nepřátelům. Porazí je a v Čechách opět nastane klid a mír.
